Čínská kosmická loď Čchang-e-6 přistála na „skryté“ straně Měsíce

Lunární sonda Čchang-e 6 dosedla v pánvi jižního pólu Aitken – jednom z největších známých impaktních kráterů ve Sluneční soustavě, uvedl v neděli server CNN s odkazem na tiskovou agenturu Sinchua a s odvoláním na Čínský národní vesmírný úřad. Sonda má na Měsíci sesbírat vzorky měsíčního povrchu a hornin. 

Sonda odstartovala 3. května 2024 z nejjižnějšího čínského kosmodromu Wen-čchang, který leží na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři. Do vesmíru ji vynesla nejvýkonnější čínská raketa Dlouhý pochod 5.

Celá lunární mise potrvá 53 dní. Je to v pořadí druhá čínská mise, která se pokusí získat vzorky měsíčních hornin.

Podle čínské agentury je to poprvé, kdy budou odebrány vzorky z této vzácně prozkoumané oblasti Měsíce. Jde dosud o nejsložitější robotické úsilí Číny na této misi.

První byla sonda Čchang-e 5, která na Zemi dopravila horninu z přivrácené strany Měsíce. Mise Čchang-e 6 však bude historicky první, která se pokusí o dopravu vzorků z odvrácené strany.

Číňané chtějí dopravit z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Navazují tak na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně.

Pro Zemi skrytá strana Měsíce byla v minulosti málo prozkoumána. Hlavním problémem je nemožnost komunikace. Tento jev je jasně identifikován, protože posádky amerických misí Apollo, když přelétávaly nad touto oblastí, ztratily se Zemí jakýkoli kontakt.

Mise na odvrácenou stranu jsou proto náročnější, vyžadují satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu. Na povrchu bude čínská sonda odebírat vzorky za pomoci mechanického ramene a vrtáku, horniny pak poputují zpět na Zemi v modulu, který aktuálně obíhá kolem Měsíce.

Probíhající mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, který by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tento milník, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. AP o čínském programu hovoří jako o součásti sílícího soupeření ve vesmírném průzkumu s USA a dalšími zeměmi včetně Indie a Japonska.

Vzorky, které musí Čchang-e 6 odebrat, by měly umožnit odhadnout objem vodního ledu v této oblasti. Ve scénářích kolonizace Měsíce se právě tento zdroj jeví jako klíčový pro zásobování astronautů vodou.

Nedělní přistání přichází v době, kdy rostoucí počet zemí, včetně Spojených států, sleduje strategické a vědecké výhody rozšířeného průzkumu Měsíce v čím dál tím více konkurenčním prostředí.

Vzorky shromážděné přistávacím modulem Čchang-e 6 by podle odborníků mohly poskytnout klíčová vodítka ke vzniku a vývoji Měsíce, Země a Sluneční soustavy. Mise zároveň poskytuje důležitá data a technické postupy k posílení lunárních ambicí Číny.

Nyní se očekává, že pomocí vrtačky a mechanického ramene shromáždí až 2 kilogramy měsíčního prachu a kamení z pánve, kráteru vytvořeného asi před 4 miliardami let.

Sonda stráví dva dny na odvrácené straně Měsíce a má 14 hodin na sběr vzorků měsíční půdy, uvedla čínská agentura.

K dokončení své mise bude muset přistávací modul tyto vzorky roboticky uložit do stoupacího vozidla, které s ním provedlo přistání.

Návratový modul s kapslí se vzorky by se na Zemi měl vrátit 25. června.

Mnoho zemí rozšiřuje své lunární programy s cílem získat přístup ke zdrojům a prozkoumat hluboký vesmír. Indie loni poprvé přistála s kosmickou lodí na Měsíci, zatímco první ruská mise po desetiletích neúspěšně skončila srážkou sondy Luna 25 s měsíčním povrchem. Japonsko se v lednu stalo pátou zemí, která přistála na Měsíci, i když přistávací modul Moon Sniper měl problémy s napájením. V únoru pak mise IM-1, financovaná NASA a navržená firmou Intuitive Machines, úspěšně přistála blízko jižního pólu. Toto přistání, první americkou kosmickou lodí za více než pět desetiletí, je součástí několika plánovaných komerčních misí, jejichž cílem je prozkoumat měsíční povrch před návratem amerických astronautů plánovaným na rok 2026.

Témata:  Čína,  Měsíc,  Čchang-e 6