reklama

Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

Putin podle agentury Reuters označil postoj svého kolegy k mezinárodní situaci za vyvážený. Uvedl také, že se Rusko zabývalo čínským návrhem na vyřešení konfliktu na Ukrajině a že je otevřené jednání. "Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat," řekl podle agentury TASS Putin.

Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají "dějinnou logiku". Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení "přítel". Putin pogratuloval svému čínskému protějšku k obhájení funkce ve volbách. Čínský lídr pak vyjádřil přesvědčení, že Putin taktéž napřesrok uspěje ve volbách, a prohlásil, že Rusko pod Putinovým vedením v posledních letech dosáhlo značných úspěchů.

"Vím, že příští rok se ve vaší zemi uskuteční další prezidentské volby. Díky vašemu vedení dosáhlo Rusko v posledních letech značných úspěchů a rozkvětu. Jsem přesvědčen, že ruský lid vás silně podpoří ve vašich dobrých záměrech," řekl Si.

Šéf Kremlu dosud neoznámil, zda bude kandidovat.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rychle poukázal na to, že Si Ťin-pching konkrétně nehovořil o Putinově účasti ve volbách v příštím roce, ale dodal, že Kreml může jen sdílet jeho důvěru, že Rusové podporují Putina.

Deník Kommersant připomněl, že s možností Putinova znovuzvolení počítá novelizace ústavy, schválená v roce 2020 v referendu. Příští prezidentské volby by se měly konat 17. března 2024. Podle deníku v lednu v Kremlu začaly přípravy na volby.

Když se Putin poprvé dostal k moci, slíbil, že skoncuje s chaosem, který zachvátil Rusko po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Ale invaze na Ukrajinu spustila zdaleka největší problémy, s jakými se Putin za své vlády střetl, poznamenala agentura Reuters.

Válka zahájila nejvážnější konfrontaci Ruska se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Ruská armáda utrpěla na Ukrajině sérii porážek, zatímco Západ uvalil na ruskou ekonomiku dosud nejtvrdší sankce. Ruskému partnerství s Čínou se nyní dostává větší pozornosti, přičemž USA se obávají, že Peking možná zvažuje dodávky zbraní Moskvě. Peking to popřel a na oplátku obvinil Západ z rozdmýchávání války na Ukrajině, dodal Reuters.

Si podle agentury Interfax také poděkoval Putinovi za podporu Číny a prohlásil, že si Rusko vybral jako cíl své první zahraničí cesty po znovuzvolení, stejně jako před deseti lety, kdy se poprvé stal předsedou ČLR, protože Rusko a Čína jsou dobří sousedé. Hovořil také o "všezahrnující strategické spolupráci" mezi oběma zeměmi, které mají "hodně společných či podobných cílů".

Ruský prezident zase ocenil "kolosální krok vpřed", jaký podle něj Čína udělala za posledních deset let pod vedením jeho o hosta, což Rusko "trošku závidí". Ruský a čínský systém hospodářského rozvoje a posilování státu je podle Putina "mnohem efektivnější" než v mnoha jiných zemích, což je "zjevný fakt". Číně se podle ruského prezidenta daří slaďovat tržní mechanismy s "přesvědčivým politickým kurzem". V úterý mají být na pořadu otázky ekonomické spolupráce.

Obě velmoci popsaly návštěvu jako příležitost k prohloubení "neomezeného přátelství". Čína pohlíží na Rusko jako na zdroj ropy a plynu pro svou energeticky hladovou ekonomiku a jako na partnera, který se staví tomu, co obě velmoci považují za americkou nadvládu nad globálními záležitostmi. Obě země, které patří mezi pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, také pořádají společná vojenská cvičení.

USA: Schůzka naznačuje, že Čína nehodlá kvůli Ukrajině tlačit na Kreml

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě naznačuje, že Peking necítí odpovědnost tlačit na Kreml v souvislosti se zvěrstvy páchanými na Ukrajině, řekl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Připomenul, že lídři Číny a Ruska se setkávají jen tři dny poté, co na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Čína by podle něj měla jednat s Kyjevem a pobízet Moskvu, aby stáhla z Ukrajiny své jednotky.

"To, že prezident Si cestuje do Ruska jen několik dní poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na prezidenta Putina, naznačuje, že Čína necítí žádnou zodpovědnost hnát Kreml k zodpovědnosti za zvěrstva spáchaná na Ukrajině a... radši by jim poskytovala diplomatické krytí, aby v páchání těchto zločinů pokračovali," řekl Blinken při tiskové konferenci ve Washingtonu.

Šéf americké diplomacie mluvil poté, co čínský prezident dorazil do Moskvy na dvoudenní návštěvu. Si Ťin-pching měl na programu i podrobná jednání se svým protějškem Putinem, přičemž mezi očekávanými tématy je i čínský "mírový plán" pro ukončení války na Ukrajině. Čína na rozdíl od Západu nevyzývá Moskvu ke stažení jednotek a k obnovení mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny, byť hovoří o potřebě respektovat "svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí".

Blinken uvedl, že jakýkoli plán, který není postavený na respektování ukrajinských hranic, je přinejlepším "zdržovací taktikou". "Svět by se neměl nechat zmást žádným taktickým manévrem Ruska, podporovaným Čínou nebo kteroukoli jinou zemí, s cílem zastavit válku podle jeho představ," řekl šéf americké diplomacie.

"Ukrajina už přišla se spravedlivým mírovým vzorcem. Je-li Čína odhodlána podpořit ukončení války... může jednat s (ukrajinským) prezidentem Zelenským... a využít svůj vliv k donucení Ruska stáhnout své síly," dodal.