Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem.
Americká média předpovídají bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.
"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda nejvyššího soudu USA John Roberts.
Press Release Regarding Justice Ginsburg https://t.co/hBDUSGf26uAssociate Justice Ruth Bader Ginsburg died this evening surrounded by her family at her home in Washington, D.C., due to complications of metastatic pancreas cancer. She was 87 years old.
— U.S. Supreme Court (@USSupremeCourt) September 19, 2020
Ginsburgová byla členkou nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.
Agentury Reuters i AP ji označují především za bojovnici za práva žen, která se postupně stala ikonou pro americké liberály. Během působení na nejvyšším soudě se potýkala s řadou zdravotních problémů včetně zlomenin žeber, rakoviny plic a kolorektální rakoviny. V posledních měsících docházela na chemoterapii poté, co u ní vyšetření v únoru odhalilo nádory na játrech.
Odchod Ginsburgové podle AP pravděpodobně rozpoutá politickou bitvu ohledně toho, zda je na místě, aby bylo uvolněné místo v senátu zaplněno ještě před listopadovými volbami. Vývoj otvírá cestu ke jmenování už třetího člena nejvyššího soudu vybraného prezidentem Trumpem. Případnou nominaci by musel potvrdit americký Senát, v tom ovšem mají většinu Trumpovi republikáni.
Soudci nejvyššího soudu mají v USA doživotní mandáty a jak píše Reuters, hrají obrovskou roli při formování právních norem v oblastech od práv menšin po pravomoci hlavy státu. Nejvyšší soud například verdiktem z roku 1973 legalizoval potraty po celých USA, v roce 2015 zase dal zelenou sňatkům homosexuálních párů.
Trump už jmenoval dva jeho členy: v roce 2017 Neila Gorsuche a o rok později Bretta Kavanaugha. Většinu v soudním senátu tak získali soudci považovaní za konzervativní, Ginsburgová byla brána jako hlavní tvář liberální frakce. Podle rozhlasové stanice NPR jen několik dní před svou smrtí předala své vnučce Claře Speraové následující vzkaz: "Mým nejvroucnějším přáním je, abych nebyla nahrazena, dokud nebude uveden do úřadu nový prezident."
Americká média ovšem očekávají, že Trump se příležitost vybrat nástupce Ginsburgové bude snažit využít. Podle zdrojů televize ABC News kandidáta oznámí v nejbližších dnech. "Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států," avizoval už v pátek večer lídr republikánské většiny Mitch McConnell.
Deník The New York Times uvádí, že Bílý dům v tichosti už několik dní vytváří úzký seznam lidí, kteří by mohli být nominováni na post Ginsburgové. Jeden ze zdrojů listu řekl, že jméno nového kandidáta bude oznámeno "dříve spíše než později". Minulý týden prezident Trump odhalil seznam 20 jmen pro potenciální obsazení místa na nejvyšším soudu.
Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer v prohlášení uvedl, že uvolněné místo na nejvyšším soudě by nemělo být obsazeno, "dokud nebudeme mít nového prezidenta".
Nemůže být pochyb o tom, že nového člena amerického nejvyššího soudu by měl navrhnout vítěz listopadové prezidentské volby. Takto se vyjádřil prezidentský kandidát Demokratické strany Joe Biden, když reagoval na páteční úmrtí soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové. Bývalý viceprezident ji označil za skálopevnou obhájkyni svobody a "příležitostí pro všechny".
Let me be clear: The voters should pick a President, and that President should select a successor to Justice Ginsburg.
— Joe Biden (@JoeBiden) September 19, 2020
"Dnes (v pátek) večer a v následujících dnech bychom se měli zaměřit na ztrátu soudkyně Ginsburgové a na její trvalý odkaz," uvedl Biden. "Ale aby nikdo nebyl na pochybách, dovolte mi říct to jasně: Voliči by měli vybrat prezidenta a tento prezident by měl vybrat nástupce soudkyně Ginsburgové," dodal volební vyzyvatel amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Do vyvrcholení souboje o Bílý dům už zbývá jen zhruba šest týdnů a spory ohledně jmenování nového člena Nejvyššího soudu by se tak nyní mohly stát dominantním tématem na americké politické scéně. Trumpovi by se podle agentury Reuters teoreticky mohlo podařit svého kandidáta na uvolněný post po Ginsburgové do voleb prosadit. Naskýtá se mu šance v devítičlenném soudním senátu ještě posílit převahu konzervativců, kteří měli dosud pouze nejtěsnější většinu.
Bidenova první reakce tak naznačila obrysy očekávané politické bitvy. Demokraté se odvolávají na precedent, který v roce 2016 stanovili republikáni. Po smrti soudce Nejvyššího soudu Antonina Scalii republikány ovládaný Senát neuspořádal hlasování o kandidátovi, jehož navrjl tehdejší prezident Barack Obama. Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell tehdy argumentoval tím, že je příliš blízko do voleb a že o obsazení postu by měla rozhodnout až nová administrativa a Kongres. Scalia přitom zemřel v únoru a do voleb zbývalo ještě skoro deset měsíců.
Senát, který nominace na post v Nejvyšším soudu potvrzuje, mají republikáni pod kontrolou i teď, a demokraté je proto vyzývají, aby se zachovali stejně jako před čtyřmi lety. McConnell už ale ohlásil, že pokud Trump někoho navrhne, hlasovat se o jeho kandidatuře bude. Tvrdí přitom, že svůj postoj nezměnil, ale že letos je jiná situace, protože Bílý dům i Senát ovládá stejná strana, což v roce 2016 neplatilo.
I kdyby Trump nástupce Ginsburgové navrhl a McConnell skutečně uspořádal hlasování v Senátu před prezidentskými volbami, nemuselo by být schválení kandidáta jednoznačné, poznamenává list The New York Times (NYT). Několik republikánských senátorů by se totiž mohlo zdráhat svolit k takto politicky kontroverznímu kroku kvůli obavám, že by to uškodilo jejich vyhlídkám na znovuzvolení ve volbách do Kongresu, které se konají současně s volbami prezidentskými.
Senátorka Susan Collinsová ze státu Maine například listu NYT tento měsíc řekla, že by nepodpořila hlasování o novém soudci, pokud by se mělo konat v říjnu. Podobně se vyjádřila i senátorka Lisa Murkowskiová z Aljašky. Skepticky se k této možnosti vyjádřili v minulosti i senátoři Lindsey Graham, který je předsedou právního výboru Senátu, nebo Charles E. Grassley. Dalším "neposlušným" republikánem v Senátu by podle newyorského listu mohl být i Mitt Romney, který jako jediný republikán letos hlasoval pro Trumpovo sesazení z funkce v procesu ústavní žaloby.
McConnell se však ještě v pátek snažil případné neposlušnosti některých senátorů předejít. V dopise všechny republikánské členy Kongresu vyzval, aby veřejně nedeklarovali svou pozici, dokud se s ním nesetkají ve Washingtonu. "Naléhám na vás, abyste si nechali k dispozici všechny možnosti. Teď není vhodná doba uzavřít se předčasně do pozice, které byste mohli později litovat," napsal republikánský lídr.
Lídr demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer pak na twitteru napsal: "Americký lid by měl mít možnost promluvit do výběru dalšího soudce Nejvyššího soudu. Proto by toto uvolněné místo nemělo být obsazeno, dokud nebudeme mít nového prezidenta." Americká média přitom upozornila, že jde o doslovně zopakované vyjádření, které před čtyřmi lety pronesl McConnell.
Témata: Ruth Baderová Ginsburgová, Nejvyšší soud USA, Donald Trump, Joe Biden, prezident USA, USA
