Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co čeká Sýrii dál? Expert nastínil možné scénáře

Sýrie, ilustrační foto
Sýrie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Amos Yadlin, bývalý generálmajor a šéf izraelské vojenské zpravodajské služby, v rozhovoru pro Politico nastínil několik scénářů pro budoucnost Sýrie a širšího Blízkého východu.

Podle experta je cílem izraelských leteckých úderů a vojenské přítomnosti v Sýrii neutralizovat hrozbu, kterou představují džihádistické skupiny, a zabránit použití zbraní, které byly do Sýrie dodány Ruskem a Iránem.

Yadlin také poukázal na strategický zájem Izraele udržet bezpečnostní zónu mezi Izraelem a Sýrií a poznamenal, že pokud v Sýrii vznikne stabilní a odpovědný režim, Izrael se stáhne zpět na původní hranice, kde měl vojenskou přítomnost.

V rámci rozboru syrského konfliktu Yadlin vysvětlil, jaké faktory a vnější hráči, jako Rusko, Hizballáh a Irán, ovlivnili dynamiku bojů. V roce 2015, kdy byla Assadova vláda na pokraji pádu, přišli Rusové s letectvem a Hizballáh na pomoc syrské vládě.

Tentokrát ale tito klíčoví hráči byli buď nepřítomní, nebo jejich vliv byl omezený – Rusko je plně zaneprázdněno válkou na Ukrajině, Hezbollah byl oslabován izraelskými útoky a Irán byl zřejmě odrazen od jakýchkoliv akcí izraelskou vojenskou silou.

Výsledkem bylo, že syrská armáda, která trpí slabou ekonomikou a nízkými mzdami pro vojáky, jednoduše odmítla bojovat.

Yadlin se rovněž vyjádřil k situaci kolem HTS (Hayat Tahrir al-Sham), což je džihádistická skupina, která se podílela na svržení Assadova režimu. Podle Yadlina vůdce HTS Abu Mohammed al-Jolani zvolil rozumnou strategii, když se rozhodl nebýt jako ISIS a místo toho se pokusil získat přízeň obyvatel tím, že se distancoval od násilí a nechal otevřené dveře pro ty, kdo by se chtěli připojit k jeho hnutí. Tato taktika se ukázala být efektivní, protože Jolani se obrátil k obyvatelstvu a sliboval, že bojuje proti Assadovi, ale ne proti samotné Sýrii.

Yadlin také hovořil o přítomnosti ruských vojenských základen v Sýrii, které mají pro Rusko obrovský strategický význam. V roce 2015, kdy Rusko zasáhlo v Sýrii, byly tyto základny klíčovým bodem pro jeho návrat do regionu.

Nyní, vzhledem k aktuální situaci, kdy je Rusko silně angažováno na Ukrajině, se ruská vojenská přítomnost v Sýrii oslabuje. Yadlin odhaduje, že pokud se válka na Ukrajině neukončí, Rusové své síly ze Sýrie stáhnou, zatímco pokud dojde k ukončení války, pokusí se o udržení své vojenské přítomnosti v Sýrii a vyjednají novou dohodu s tamním režimem.

Pokud jde o budoucnost Sýrie, Yadlin nastínil několik možných scénářů. Prvním je „libyjský scénář“, kdy po pádu režimu budou probíhat dlouhé roky vnitřní války, než se stabilizuje situace za pomoci vnějších hráčů, jako je Turecko, Rusko a Egypt.

Druhým scénářem je model bývalé Jugoslávie, kdy by jednotlivé etnické a náboženské skupiny měly autonomii, ale dokázaly by se vyhnout vzájemným konfliktům. Třetím scénářem je vznik džihádistického státu, buď v podobě radikálního ISIS, nebo umírněnějšího Talibanu. Čtvrtým scénářem je vznik státu s politickým islamismem, inspirovaného Tureckem a Katarem.

K otázce obnovy Sýrie Yadlin uvedl, že na rekonstrukci bude potřeba kolem 200 až 400 miliard dolarů, přičemž jediní, kdo jsou schopni tuto částku poskytnout, jsou Katar a další země zálivu. Západ by mohl pomoci pouze v případě, že Sýrie projde demokratickými reformami, ale to je podle Yadlina v současnosti velmi vzdálený cíl.

Yadlin rovněž zdůraznil, že současná situace na Blízkém východě nabízí velkou příležitost pro mírnější a pragmatičtější síly v regionu, které byly dříve v defenzivě. V tomto kontextu zdůraznil, že je důležité nastavit nové pravidla pro Blízký východ, která by zahrnovala změnu politiky Izraele vůči Palestincům a posílila pragmatické vztahy mezi zeměmi jako Izrael, Egypt, Jordánsko a státy Perského zálivu.

Témata:  Sýrie

Související

Aktuálně se děje

10:10

Dobrá zpráva pro motoristy. Pohonné hmoty v Česku před Vánoci nezdraží

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden mírně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla o šest haléřů na 35,69 koruny za litr. O osm haléřů zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 34,91 koruny. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy