Co má Putin za lubem? Expert varuje před postranními úmysly Ruska

Příležitost řešit opomíjené hrozby

Tento výhled znepokojuje americký Kongres, kde se republikáni i demokraté nezvykle přidali na stranu ruského prezidenta Vladimira Putina a nabádají administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa k prodloužení uvedené smlouvy o pět let, jak umožňuje vzájemná dohoda signatářů, nastiňuje odborník. Trump však podle něj činí správně, když váhá.

Namísto vyslyšení volání po okamžitém prodloužení New START by měl americký prezident využít jednání s Moskvou k zahájení řešení nových, dosud opomíjených jaderných hrozeb, doporučuje Singh. Přiznává přitom, že výhody plynoucí z New START jsou značné a i vysocí američtí vojenští představitelé oceňují inspekční režim smlouvy, který poskytuje alespoň základní transparentnost ve chvíli, kdy se důvěra a komunikace s Moskvou nachází velmi nízko.

„Stropy smlouvy na strategické jaderné nosiče a hlavice také odstraňují potřebu vést nákladný vývoj těchto zbraní, který může odčerpat zdroje z jiných obranných priorit,“ pokračuje expert. Podotýká, že ochota Washingtonu respektovat omezení zbrojení také značně zmenšila politický odpor Evropy vůči jaderné spolupráci se Spojenými státy a pomohla získat podporu napříč politickým spektrem v Kongresu pro modernizaci amerického atomového arzenálu.

Stejně tak se nenaplnily obavy, které při ratifikaci New START v roce 2010 vyjadřovali někteří experti, kteří poukazovali na ruské komentáře k textu smlouvy a tvrdili, že dohoda omezí vývoj americké protiraketové obrany, uvádí Singh. Doplňuje, že po deseti letech tomu nic nenasvědčuje.

Podobně existovaly obavy, že Rusko zneužije vágní pravidla pro počítání hlavic a výrazně zvýší, nikoliv sníží jejich stavy, připomíná odborník. Dodává, že namísto toho ředitel americké tajné služby DIA Robert Ashley v květnu 2019 potvrdil, že Moskva limity smlouvy dodržuje, a naopak varoval, že právě konec smlouvy by mohl Rusko přimět k rychlému naplnění dosud nevyužité kapacity rozmístěných jaderných nosičů.

„Přesto by bylo chybou pohlížet na negativa a přínosy New START izolovaně,“ píše Singh. Upozorňuje, že Rusko může respektovat ustanovení smlouvy, ale ohrožuje zbytek mechanismů pro kontrolu zbrojení jejich flagrantním porušováním.

Podle experta vedlo Spojené státy k loňskému vypovězení smlouvy INF právě její porušování Ruskem, přičemž stejně si Moskva počíná v otázkách konvence o chemických zbraních, smlouvě o otevřeném nebi a smlouvě o konvenčních silách v Evropě.

Výzva pro americkou administrativu

DIA tvrdí, že Rusko vyvíjí nové jaderné technologie, například hypersonický kluzák Avangard, nedrží moratorium na jaderné zkoušky a z atomových zbraní učinilo středobod své obranné doktríny, poukazuje Singh. Konstatuje, že podle DIA se mohou ruské jaderné arzenály v nadcházejících deseti letech podstatně rozrůst, i kdyby New START zůstala v platnosti, protože ta řeší pouze strategické, nikoliv taktické zbraně.

V tomto kontextu považuje expert Putinovu snahu prodloužit New START nikoliv za signál jaderné zdrženlivosti, ale pokus o přeskupení ruských zdrojů k novým jaderným technologiím a raketám středního dosahu, který má zabránit nákladnému závodu ve zbrojení s mnohem bohatšími Spojenými státy.

Další podstatnou změnou je vzestup Číny jako strategického rivala Spojených států a byť je čínský jaderný arzenál mnohem menší než ten americký a ruský, američtí zpravodajci odhadují, že Peking jej v nadcházejícím desetiletí nejméně zdvojnásobí a zřejmě nebude chtít přistoupit na jeho zastropování, nastiňuje Singh. Připomíná, že Čína rychle přichází s novými jadernými zbraněmi a jejich nosiči, přičemž v roce 2018 provedla více raketových testů než zbytek světa dohromady.

„Výzvou pro Trumpovu administrativu je zachovat přínosy New START a zároveň využít ruskou touhu po jejím prodloužení k řešení nových jaderných hrozeb,“ deklaruje expert. Doporučuje, aby v tomto směru Bílý dům nabídl Rusku prodloužení smlouvy podmíněné dalšími závazky na ruské straně.

Obě země by mohly zahájit širší dialog o vzájemné kontrole zbrojení, který by se týkal i raket středního dosahu, zmrazit vývoj nových jaderných technologií vyjma modernizace již existujících typů střel a domluvit se na společném nátlaku na Čínu, aby respektovala normy a prokazovala transparentnost ohledně svého jaderného arzenálu, ačkoliv Washington hodlá na toto téma zahájit s Pekingem bilaterální rozhovory, přemítá Singh. Zdůrazňuje, že americká administrativa by předně neměla panikařit, protože New START lze prodloužit pouhým exekutivním nařízením a k tomu má prezident během celého roku dostatek času.

Bylo by také nešťastné přijít o přínosy New START a zároveň prohloubit ty aspekty, které nyní oslabují americkou výhodu, a to v době, kdy se situace ohledně kontroly zbrojení zlověstně mění, uzavírá expert.

Témata:  USA,  Rusko,  jaderné zbraně,  smlouva START,  Čína,  Donald Trump,  Vladimír Putin