Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co znamená pro svět smrt vůdce IS Bagdádího?

První veřejné vystoupení Abu Bakr al-Baghdádího, vůdce Islámského státu
První veřejné vystoupení Abu Bakr al-Baghdádího, vůdce Islámského státu
Foto: Reprofoto YouTube

NÁZOR - Americký prezident Donald Trump zajisté může oslavovat operaci, při které byl zabit vůdce Islámského státu (IS) Abú Bakr Bagdádí, konstatuje profesor Peter Bergen v komentáři pro server CNN. Bezpečnostní analytik z Arizonské státní univerzity připomíná, že právě Bagdádí prohlásil IS za "chalífát", jeho teroristická armáda se prohnala Irákem a Sýrii, obsadila území o velikosti Portugalska a následně vládla více než 8 milionům lidí.

Trumpův úspěch

Na nedělní tiskové konferenci Trump prohlásil, že vůdce IS byl osobně zodpovědný za smrt americké humanitární pracovnice Kayly Muellerové, poukazuje profesor. Dodává, že jde o první případ, kdy americký představitel přiznal roli Bagdádího v její smrti, jelikož IS tvrdil, že Američanka přišla o život při jordánském náletu v roce 2015. Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien ostatně médiím sdělil, že operace, při které byl Bagdádí zabit, byla pojmenována právě po Muellerová, připomíná odborník.  

"Nepřekvapivě, mnozí vychvalují Trumpův úspěch," pokračuje Bergen. Odkazuje na prohlášení generála Josepha Votela, který po 3 roky - až do letošního března - velel tažení proti IS a podle kterého je Bagdádího smrt důležitým milníkem, a to nejen z pohledu boje s jeho organizací, ale z pohledu všech obětí IS, navíc jde o psychologickou ránu bývalému samozvanému chalífátu, která demonstruje, že teroristé neuniknou spravedlnosti.  

Tažení proti IS považuje analytik za jeden ze zřetelných Trumpových zahraničněpolitických úspěchů. Připomíná, že týden po své inauguraci prezident vydal memorandum, ve kterém nařídil do 30 dnů aktualizovat plány boje s IS, v květnu 2017 schválil plán vyzbrojit desítky tisíc kurdských bojovníků bojujících s uvedenou organizací v Sýrii puškami, kulomety a lehkými minomety a uvolnil strop na počet amerických vojáků v zemi, který nastavil jeho předchůdce Barack Obama, tudíž během prvního roku Trumpa v úřadě jejich počet vzrost na 2 tisíce.

Celé tažení, jehož cílem je likvidace IS, ovšem začalo dva a půl roku před Trumpovým nástupem do Bílého domu, v létě 2014, konkrétně Obamovým nařízením bombardovat pozice uvedené organizace, upozorňuje expert. Dodává, že operace k osvobození Mosulu, druhého největšího města v Iráku, kde IS vyhlásil svůj chalífát, začala v říjnu 2016, kdy stále vládl Obama, během jehož prezidentství přišel IS o významná města Fallúdža, Ramádí a Tikrít.

Mezi Obamovým a Trumpovým plánem postupu proti IS tedy zajisté existuje kontinuita, ale Trump dal vojenským velitelům větší volnost, tudíž dále nepodléhali bedlivému dozoru Bílého domu, jak tomu bylo často za Obamy, vysvětluje profesor. Doplňuje, že Trumpova administrativa také zrušila limity vojenských akcí v Sýrii nastavené Obamovým týmem.

Smrt vůdce ideologii nevymýtí

"Ačkoliv si Trump zajisté může přičíst kredit za uspíšení zániku geografického chalífátu IS, oba prezidenti nakonec k problému IS přistupovali v zásadě stejně," píše Bergen. Připomíná, že Obama i Trump odmítali vyslání velkého počtu amerických vojáků do Iráku a Sýrie, spoléhali na zvláštní jednotky, instruktory a poradce, kteří spolupracovali s místními silami - v Iráku šlo především o elitní protiteroristické jednotky Zlatá divize, zatímco v Sýrii o převážně kurdské bojovníky Syrských demokratických sil (SDF), kterým poskytly důležitou podporu americké letouny a helikoptéry.

Podle odhadů přitáhl IS na 40 tisíc militantů z celého světa, poukazuje analytik. Vysvětluje, že Obama a Trump stlačili tato čísla na nulu, jelikož jen málokdo se chce přidat k prohrávající straně. Geografická porážka IS však vliv této organizace neukončila, varuje expert. Zmiňuje lednovou zprávu tehdejšího ředitele amerických tajných služeb Dana Coatse, která konstatovala, že IS navzdory výrazným personálním i územním ztrátám stále ovládá tisíce bojovníků v Sýrii a Iráku, udržuje si osm odnoží a více než desítku sítí a ve světě má tisíce podporovatelů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tři měsíce po zveřejnění Coatsovy zprávy spáchala džihádistická skupina inspirovaná IS sérii sebevražedných útoků na kostely na Srí Lance během velikonočních bohoslužeb a rovněž zaútočila na luxusní hotely využívané cizinci, připomíná Bergen. Doplňuje, že o život přišlo 250 lidí a šlo o jednu z nejhorších teroristických akcí od 11. září 2001.   

Prohlášení o zničení IS byly předčasné, zdůrazňuje profesor. Odkazuje na osobní korespondenci s generálem Votelem, ve které vojenský velitel upozorňoval na nutnost držet IS nadále pod tlakem a vyjádřil naději, že přesně to je v plánu, s ohledem na zkušenosti s jinými násilnými extremistickými organizacemi.

Podmínky, které pomohly vytvořit IS, totiž přetrvávají, včetně sektářství, které rozděluje země jako Irák, Sýrii a Jemen, konstatuje analytik. Podotýká, že také v dalších zemích na Blízkém východě, které jsou slabé a hroutí se, jako například Libye, se daří džihádistickým teroristickým organizacím.

"A jako jsme viděli v případě smrti Usámy bin Ládina před 8 lety, ideologie džihádismu není vymýcena smrtí jakéhokoliv konkrétního velitele," varuje závěrem Bergen.

Témata:  Abú Bakr al-Bagdádí USA Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.