Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čtenář vrátil román do knihovny po 39 letech, pokuta se vyšplhala na závratnou částku

Knihovna
Knihovna
Foto: Pixmac

O třicet devět let později, než měl, vrátil čtenář knihovně v nizozemském městečku Groesbeek knihu spisovatele Jana Wolkerse. Pokuta se vyšplhala na 1530,75 eur (přes 40.000 Kč), informoval web NU.nl. Celou ji ale hříšník zaplatit nemusel.

"Někdy jako zaměstnanec knihovny nevěříte vlastním očím," komentovala na twitteru knihovna návrat knížky vypůjčené 5. března 1981. "Pro čtenáře muselo být těžké se jí vzdát," dodala.

Soms geloof je als medewerker van de #bibliotheek je eigen ogen niet. Dit boek werd vandaag weer ingeleverd: 39 jaar, 13 weken en 5 dagen te laat! De lezer kon het vast moeilijk loslaten ? #janwolkers #terugnaaroegstgeest pic.twitter.com/0zbfS3W8vH

— Bibliotheek Gelderland Zuid (@bieb024) June 8, 2020

Podle webu NU.nl muž při vracení řekl pouze to, že knihu našel při úklidu v podkroví.

Celou pokutu, která se vyšplhala na 1530,75 eur, čtenář platit nemusel. Knihovna se spokojila s pěti eury, tedy maximální částkou, kterou v podobných případ vybírá.

Čtenář si v knihovně vypůjčil román Terug naar Oegstgeest (Zpět do Oegstgeestu) z roku 1965, v němž jeden z nejznámějším poválečných nizozemských spisovatelů Jan Wolkers (1925 - 2007) popisuje dospívání v silně křesťansky založené rodině. V 80. letech román zfilmoval režisér Theo van Gogh.

Témata:  knihy,  zajímavosti,  Nizozemí,  knihovny

Aktuálně se děje

27. září 2026 11:30

Otevírací doba obchodů: Bude během pondělního svátku zavřeno?

Pokud máte doma nouzi o potraviny, musíte si stihnout nakoupit dnes. V pondělí totiž budou mít obchody zavřené a další možnost vyrazit na nákupy tak bude až v úterý.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.