reklama

Perný týden unijní diplomacie zahájilo zabití íránského generála Kásema Solejmáního minulý pátek, na které Teherán zareagoval odvetnými útoky na spojenecké základny v Iráku a hrozbou úplného vypovězení jaderné dohody JCPOA. Na Brusel vzápětí zamířila kritika za to, že Evropská komise s první reakcí přišla až o tři dny později, když se jako první z unijních špiček nezvykle ke konfliktu vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel.

Další zásadní výzvou bylo nedělní oznámení Turecka, že vysílá své vojáky do Libye, kde jednotky Chalífy Haftara stupňovaly ofenzivu proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, Michel i vůdci a ministři velkých evropských zemí poté začali napjatou situaci řešit na všech stranách od USA přes Írán po Turecko.

Záplava nesourodých mediálních vyjádření unijních politiků je však podle analytiků evropské diplomacii na škodu.

"Očekávat nějaký diplomatický úspěch ve chvíli, kdy jsou ty snahy tahle roztříštěné, je trochu nerealistické," řekla ČTK vedoucí bruselské kanceláře think tanku Europeum Zuzana Stuchlíková, podle níž se k aktuální situaci vyjadřuje příliš mnoho aktérů, kteří svou aktivitu málo koordinují.

Problémem jsou podle ní i rozdílné zájmy jednotlivých unijních zemí. Například na řešení násilností v Libyi mají jiný pohled Francie a Itálie, které podporují rozdílné strany konfliktu. Na společné vůli po příměří se zato dokázaly shodnout Turecko a Rusko, které rovněž stojí na opačných stranách.

Evropská unie přitom o zahraničněpolitických otázkách rozhoduje jednomyslně, což by Borrell v zájmu větší diplomatické pružnosti chtěl změnit. Najít shodu na tomto zefektivnění však bude podle Stuchlíkové přes vůli některých států velmi těžké.

V prohlášeních unijních lídrů k Íránu a Iráku převažují dvě témata: další působení protiteroristické koalice v Iráku a záchrana jaderné dohody JCPOA. Podle expertů však EU zatím nepřišla s ničím, co by mohlo posílit její okrajové postavení v tomto regionu a tím i diplomatickou váhu.

Někdejší poradkyně bývalé šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové Nathalie Tocciová soudí, že pokud chce Evropa při nejistém vývoji americké přítomnosti v Iráku hrát větší roli, má dvě možnosti. Jednou z nich je vyslat do nestabilní blízkovýchodní země evropskou vojenskou misi, jejíž podpora mezi unijními státy je však nejistá. Druhou je rychlé spuštění barterového mechanismu INSTEX, který má umožnit obchod s íránskou ropou bez hrozby amerických sankcí. Systém se velké evropské země bezvýsledně snaží uvést do provozu už rok, zatím však bez viditelných výsledků.

"Pokud Evropa nepodnikne okolo INSTEXu rychlé a smysluplné kroky, mohou Evropané v příštích týdnech či měsících litovat dalšího jaderného zbrojení či jiných ran pro mnohostrannou diplomacii," napsala Tocciová na bruselském webu Politico.

Teherán za návrat k JCPOA požaduje možnost vyvážet svou ropu. Pokud Írán dohodu zcela vypoví, obávají se evropští představitelé jeho rychlé cesty k jaderné zbrani. Například francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes řekl, že ji íránský režim může získat do dvou let.

Loading...
reklama