Policie staví nejnovější bilanci do kontrastu s 26 osobami, které do Německa po této trase nelegálně vstoupily mezi lednem a červencem letošního roku. V srpnu to bylo už 474 lidí a v září 1914. Za prvních 11 dnů měsíce října pak dalších 1934 migrantů.

Azylová centra se plní především ve spolkové zemi Braniborsko, které momentálně ubytovává zhruba 2600 běženců. Běžná kapacita 3500 míst byla pomocí vyhřívaných stanů krátkodobě navýšena na 4600 míst, přičemž se do budoucna počítá s dalším rozšířením až na 5000 míst, uvedl vedoucí úřadu pro cizince v pohraničním městě Eisenhüttenstadt Olaf Jansen.

Přeplněná však tato zařízení zatím nejsou. "Není to dramatický stav, ale těžká situace," řekl Jansen s tím, že největší výzvou je dodržování covidové karantény pro všechny nově příchozí. Podle Jansena budou počty migrantů nejspíše dále stoupat.

Vlády několika členských zemí Evropské unie viní běloruský režim Alexandra Lukašenka, že posílá přes hranici migranty ve snaze destabilizovat EU a pomstít se za unijní sankce. Polsko a pobaltské státy Litva a Lotyško začaly na svých hranicích s Běloruskem stavět ploty a jiné bariéry.