Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Docentka afrických studií předstírala, že je černoška. Její studenti jsou v šoku

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Americká vysokoškolská pedagožka, která vyučovala africká a latinskoamerická studia a označovala se za černošku, nyní přiznala, že lhala. Informoval o tom dnes zpravodajský web CNN.

Docentka z Univerzity George Washingtona Jessica A. Krugová, jež psala o Africe, Latinské Americe, diaspoře a identitě a tvrdila o sobě, že má černošský a hispánský původ, v článku vydaném ve čtvrtek na webu Medium.com uvedla, že je běloška.

"V čím dál větší míře jsem se v průběhu svého dospělého života úmyslně vyhýbala své zažité životní zkušenosti bělošského židovského dítěte vyrůstajícího na předměstí Kansas City, a to pod různými identitami v rámci černošství, ke kterým jsem neměla žádné právo se hlásit: nejprve to bylo severoafrické černošství, poté černošství s kořeny v USA a pak černošství s kořeny v Karibiku a Bronxu," napsala.

Weird story of the day: Jessica Krug, a white woman from Kansas, has been pretending to be Black for her entire professional career, and now she’s apologizing for it: "I am not a culture vulture. I am a culture leech."https://t.co/p2rBC30Tm8 pic.twitter.com/8PZCfA2YGA

— philip lewis (@Phil_Lewis_) September 3, 2020

Krugová v článku označila své klamání za "ztělesnění násilí, zlodějství a přivlastňování" a ukázku "nesčetných způsobů, kterými nečernoši nadále využívají a zneužívají černošské identity a kultury". Doplnila, že se zachovala špatně, neeticky, nemorálně, protičernošsky a koloniálně. "Nejsem kulturní sup. Jsem kulturní pijavice,"uvedla.

Krugová dále napsala, že od útlého věku se potýkala s nevyřešenými psychickými problémy, což může sloužit jako vysvětlení pro to, proč už jako mladá žena předstírala jiný původ. Uvedla také, že v dětství a pubertě prodělala vážná traumata. Následně však zdůraznila, že psychické problémy nemohou ospravedlnit to, jak se zachovala v kariérní rovině.

Její někdejší studentka Anmol Gorayová uvedla, že ji odhalení šokovalo. Krugová, na jejíž semináře docházela na jaře 2019, totiž patřila mezi její oblíbené pedagogy. Podle Gorayové působila jako energická žena, která se nestyděla za svůj původ. Na hodiny podle ní nosila vysoké podpatky, obří kruhové náušnice a dokonce i oblečení s leopardím vzorem. Často podle Gorayové mluvila o černošských a domorodých umělcích a učila například o domorodých populacích v Chile či roli rýže v africké diaspoře. "Od chvíle, kdy přišla do třídy, jsem z ní byla unešená," uvedla studentka. "Šokovalo mě, že to byla taková totální lež," dodala.

Krugová podle Gorayové svým studentům řekla, že pochází z newyorského Bronxu, a dokonce se jednou začala hádat se studentem, který tvrdil, že rap vznikl v Brooklynu. Často prý také angličtinu prokládala španělskými slovy. Jednou podle Gorayové naznačila, že má rodinu v Dominikánské republice, jiné studentce řekla, že pochází z Portorika. Přesto však studentku nenapadlo, že učitelka lže. Když bylo v textech, které studenti četli, pejorativní označení pro Afroameričany, vyslovila ho Krugová před třídou nahlas, řekla Gorayová.

Univerzita George Washingtona uvedla, že o článku ví a že se případem zabývá, ale "nemůže poskytnout bližší komentář k personálním záležitostem". CNN se pokusila s Krugovou spojit, ale zatím bezvýsledně.

Podobně kontroverzní případ se stal v roce 2015, kdy se zjistilo, že aktivistka za práva menšin Rachel Dolezalová, která se roky vydávala za černošku, je ve skutečnosti běloška. S odhalením přišli její rodiče, kteří uvedli, že má německé, švédské a české kořeny. Dolezalová se nechala slyšet, že se cítí být černoškou.

Témata:  černoši USA zajímavosti školství

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.