Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Donald Trump v úterý odstartuje obchodní válku

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Depositphotos

Spojené státy v úterý uvalí cla na Kanadu a Mexiko, ale jejich konečná výše ještě není jistá. Oznámil to ministr obchodu Howard Lutnick v rozhovoru pro stanici Fox News, čímž poprvé naznačil, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa možná neprosadí plných 25 %.

„Situace je stále proměnlivá,“ uvedl Lutnick v pořadu Sunday Morning Futures. „V úterý vstoupí v platnost cla na Mexiko a Kanadu. Přesnou výši však ponecháme na prezidentovi a jeho týmu, kteří o ní budou ještě jednat.“

Tato vyjádření přicházejí poté, co Trump minulý týden zmátl veřejnost zmínkou o možném termínu 2. dubna. Později však potvrdil, že cla na Kanadu a Mexiko začnou platit už v úterý, a zároveň oznámil dodatečné 10% clo na čínské zboží, čímž by zdvojnásobil sazbu zavedenou 4. února.

Lutnick uvedl, že Trump také plánuje zvýšit cla na Čínu, pokud Peking neukončí pašování fentanylu do USA. Přesto uznal, že Kanada a Mexiko podle něj „odvedly rozumnou práci“ při ochraně hranic, i když problém pašování drog přetrvává.

Čína ale připravuje vlastní odvetná opatření proti novým americkým clům, která mají vstoupit v platnost v úterý. Podle státního deníku Global Times se Peking pravděpodobně zaměří na americké zemědělské exporty.

Prezident Donald Trump minulý týden pohrozil zavedením dodatečných 10% cel na čínské zboží, čímž by celková sazba stoupla na 20 %. Důvodem má být údajná neochota Číny zastavit pašování fentanylu do USA. Peking toto obvinění odmítl a označil jej za „vydírání“.

„Čína studuje a připravuje odpovídající protiopatření v reakci na hrozbu USA zavést další 10% clo pod záminkou fentanylu,“ uvedl Global Times s odvoláním na anonymní zdroj.

„Protiopatření pravděpodobně zahrnou jak cla, tak i řadu necelních opatření. Na seznamu nejpravděpodobněji figurují americké zemědělské a potravinářské produkty,“ dodal deník.

Spojené státy jsou na čínském trhu s agroprodukty dlouhodobě závislé, což z nich dělá snadný cíl v obchodních válkách.

Čína zůstává největším odběratelem amerických zemědělských produktů, i když jejich dovoz od roku 2018 klesl. Tehdy Peking v reakci na Trumpova cla uvalil až 25% tarify na sójové boby, hovězí, vepřové maso, pšenici, kukuřici a čirok.

V roce 2024 Čína nakoupila z USA zemědělské produkty za 29,25 miliardy dolarů, což je o 14 % méně než v předchozím roce.

Trumpovo oznámení ponechává Pekingu méně než týden na reakci – buď zavede protiopatření, nebo se pokusí vyjednat dohodu. Nová cla přicházejí v době konání výročního zasedání čínského parlamentu, kde Peking představí své ekonomické priority pro rok 2025.

Analytici naznačují, že Peking stále doufá v diplomatické řešení, ale možnost dohody se snižuje.

„Obchodní válka mezi USA a Čínou není nevyhnutelná, ale Trumpovo rozhodnutí uvalit cla v tomto okamžiku je špatný krok,“ uvedl Wang Dong, výkonný ředitel Institutu pro globální spolupráci a porozumění na Pekingské univerzitě.

„Trump a jeho poradci si možná myslí, že cla na Čínu vyvinou tlak, ale tento krok se obrátí proti nim a Čína nevyhnutelně odpoví tvrdě,“ dodal Wang. 

Témata:  Donald Trump clo dovoz a vývoz

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 21:48

První nominace na Ceny Anděl. Akademici je budou ještě zužovat

Členové České hudební akademie svými hlasy rozhodli o předvýběru pro letošní nominace Cen Anděl Coca-Cola 2025. Shortlisty 35. ročníku ovládli pražská rapová trojice GUFRAU a Victor Kal. díky hitu Navždycky blázen. Hned třikrát se v přednominacích objevují Ben Cristovao, James Cole a Idea nebo Anna Vaverková.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.