Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dostat se do kamionu je pro migranty stále těžší. Našli si novou cestu

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dostat se do kamionu je kvůli omezením v dopravě těžší, a tak se stále více nezletilých migrantů bez doprovodu pokouší dostat z Francie do Británie přes moře. Píše o tom agentura AFP.

"Pozorujeme rostoucí počet mladých lidí, kteří se plaví přes Lamanšský průliv, aby požádali o azyl v Británii," říká Roger Gough, který stojí v čele rady hrabství Kent na jihozápadě Anglie. V této části země se nachází i Dover, který je hlavním vstupním přístavem pro lodní dopravu z kontinentu.

Zatímco v loňském roce se hrabství staralo o "230 až 250 mladých" migrantů, nyní se podle Gougha tento počet "téměř zdvojnásobil a blíží se 470". "A noví stále připlouvají," dodává.

Od konce roku 2018 se počet pokusů o překonání Lamanšského průlivu mezi Francií a Británií znásobil hned několikrát, a to navzdory nebezpečí, která z tohoto způsobu cesty vyplývají. V úžině je hustá doprava, silné mořské proudy i nízká teplota vody. V roce 2019 francouzské a britské úřady podle francouzské námořní prefektury zajistily v této oblasti 2758 migrantů, tedy čtyřikrát více než v roce 2018.

Pandemie tento trend jen posílila. Kvůli ní totiž ubylo nákladní dopravy, a migranti se tak pokoušejí překonat průliv na malých loďkách.

"Vídávali jsme mladé přijíždět v kamionech. To byla typická cesta," říká Gough. "Jak se zaváděla karanténní opatření v Evropě a snížil se objem nákladní dopravy, dostávají se do země na loďkách", dodává politik z Kentu.

Od okamžiku, kdy Británie 23. března zavedla celostátní karanténu, dorazilo podle britské agentury PA do země na malých loďkách nejméně tisíc migrantů. Jen 8. května jich připlulo nejméně 145. Od počátku tohoto roku francouzské bezpečnostní složky překazily 230 pokusů o překonání průlivu, z toho jen v dubnu 79.

"Novým faktorem od počátku karantény je počasí. Je totiž mnohem příznivější pro přeplouvání. Noci jsou klidné s trochou mlhy. Úspěšnost se tak zvýšila, zhruba z 60 na 80 procent. To nalákalo i migranty z Calais," říká François Guennoc, místopředseda organizace L'Auberge des migrants, která se stará o migranty žijící v okolí francouzského přístavního města Calais.

"Po vyhlášení karantény se uzavřely pláže, a migranti tak nepřímo získali výhodu, protože obyvatelé z pobřeží už nám nemohou nahlásit, když vidí, že se někdo pokouší průliv překonat," řekl AFP nejmenovaný francouzský policista, který se zabývá situací migrantů v Calais a okolí.

Podle Brita Gougha "jsou mladí lidé, kteří nyní přijíždějí, typicky chlapci mezi 16 a 17 lety", většinou Íránci, Iráčané nebo Afghánci. Goughovo hrabství má nyní nelehký úkol migranty přijímat a zároveň dodržovat pravidla bezpečných rozestupů přijatá v boji proti šíření koronaviru. Podle Gougha to přináší i dodatečný "finanční tlak".

Hrabství Kent, které mělo jen jedno azylové středisko, má nyní tři. Kromě 469 nezletilých migrantů, o které pečuje, je zodpovědné i za 932 mladých dospělých mezi 18 a 25 lety.

Mluvčí britského ministerstva vnitra na dotaz AFP zdůraznil, že "vláda bere blaho dětí bez doprovodu velice vážně a poskytuje finanční prostředky místním úřadům, včetně těch v Kentu".

Aby odradila migranty od přeplouvání Lamanšského průlivu, spolupracuje Británie s Francií a posílá zpět víc migrantů, kteří se o nebezpečnou cestu pokusí.

Témata:  uprchlíci Francie Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

15:10

14:28

Velikonoční pondělí v ohrožení: VAROVÁNÍ před silnými bouřkami s možnou supercelou

Meteorologové varují: část Česka může na Velikonoční pondělí zasáhnout nebezpečné bouřkové pásmo. Podle aktuální výstrahy ČHMÚ nelze vyloučit vznik supercely – výjimečně silné bouře s rotujícím jádrem. Výraznější bouřková aktivita se očekává zejména na Vysočině a jihozápadě Moravy. Neděle přitom ještě přinese klidné a převážně slunečné počasí.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy

Papež František

Truchlí nejen věřící. Smrt papeže Františka je rána pro boj s extrémním počasím

Úmrtí papeže Františka je nejen ztráta pro katolickou církev, ale také pro celosvětové ekologické a sociální hnutí. Tento argentinský jezuita a první papež z Latinské Ameriky se totiž stal klíčovou postavou boje za klimatickou spravedlnost. Jeho vliv na globální debatu o ochraně životního prostředí byl natolik výrazný, že ho jako hlavního inspirátora označuje většina nábožensky motivovaných klimatických aktivistů.