Dvacet procent vojáků zemřelo vinou vlastních spolubojovníků, přiznala izraelská armáda

Server Times of Israel uvedl, že během izraelské pozemní ofenzívy proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás přišlo o život 105 izraelských vojáků, ale 20 z nich zahynulo v důsledku "útoku vlastních lidí".

13 vojáků zabili z důvodu chybné identifikace při náletech, ostřelování tanků a střelbě. Další byl obětí neúmyslného zásahu při střelbě spolubojovníka a dva přišli o život pro selhání zbraně. Dva vojáci zahynuli po srážce obrněným vozidlem a další dva zemřeli v důsledku zásahu střepinami střel vypálených izraelskými jednotkami.

Podle izraelské armády k nehodám s následkem smrti přispěl mimo jiné velký počet vojáků operujících v pásmu Gazy, problémy s komunikací mezi jednotlivými útvary či únava vojáků nebo ignorování armádních předpisů.

Armáda však ujistila, že probíhající boje v Pásmu Gazy, včetně případů střelby do vlastních řad, monitoruje a vyhodnocuje a získané poznatky se snaží rychle implementovat na bojištích.

Pozemní operace izraelské armády se zpočátku soustředila na severní část Pásma Gazy, ale od té doby se rozšířila i na jih této pobřežní enklávy. Velká část bojů se odehrává v hustě osídlených městech a vesnicích.

Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Témata:  Izrael,  Izraelská armáda