Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EK představí plán na zastropování cen energií v polovině září

Evropský parlament
Evropský parlament
Foto: Pixabay

Evropská komise zvažuje, jaké jsou možnosti zastropování cen energií či dalších kroků k omezení rekordního zdražování plynu a elektřiny. Europoslancům to dnes řekla zástupkyně šéfa ředitelství pro energetiku Evropské komise Mechthild Wörsdörferová, podle níž předsedkyně komise Ursula von der Leyenová představí plán možného postupu 14. září. Vedle krátkodobých opatření se Brusel zabývá i případnou reformou trhu s energiemi, dodala.

Členské země Evropské unie letos komisi pověřily, aby kvůli bezprecedentnímu růstu cen energií souvisejícímu s ruskou invazí na Ukrajinu připravila analýzu k možnému zastropování cen i dlouhodobé reformě trhu. Stále více členských zemí v posledních týdnech volá po společném urychleném řešení.

"Rychle zvažujeme všechny možnosti a chceme získat zpětnou vazbu od členských států," prohlásila Wörsdörferová v narážce na mimořádné zasedání ministrů energetiky, které české předsednictví EU svolalo na příští pátek. Na něm si chce komise vyslechnout názory všech zemí na možné stanovení maximálních cen. Pět dní po této schůzce má pak šéfka unijní exekutivy představit možný společný postup.

Podle zmíněné činitelky EK může například Brusel navrhnout různé cenové stropy na dovoz plynu z Ruska či na jeho prodej v rámci EU. Klíčovým cílem je pro komisi ochránit před dopadem drahých energií nejen nejzranitelnější část obyvatel, ale i střední třídu či firmy, doplnila.

K zastropování cen plynu již sáhlo Španělsko a Portugalsko, které si v rámci evropského bloku vyjednaly výjimku umožňující oddělit propojené ceny plynu a elektřiny. Vlády většiny unijních států včetně Česka hovoří o podobném omezení cen na úrovni celé sedmadvacítky. Jednotný systém by podle expertů fungování cenových stropů zefektivnil a zabránil například tomu, aby plyn dotovaný veřejnými penězi v jedné zemi nakupovaly okolní státy.

Dalším způsobem, jak pomoci lidem potýkajícím se s drahými energiemi, je zdanit mimořádné zisky firem z oboru. S tím již začala například Itálie, Španělsko či Řecko a zvažují to i vlády například v Německu či Česku. Komise o této možnosti příliš nemluví, Wörsdörferová naproti tomu dnes poslancům z výboru pro průmysl a energetiku řekla, že součástí celoevropského řešení může být plán úspor a omezení poptávky po energiích. S tím rovněž řada členských zemí počítá a nabádá své obyvatele i firmy například k redukci vytápění budov.

Přibývá také států, které se hlásí k možnosti širší reformy trhu s energiemi, jež by počítala například se zmíněným oddělením cen plynu a elektřiny, která zdražuje i kvůli drahému plynu ovlivněnému nejistotou dodávek z Ruska. Podle Wörsdörferové komise v současnosti analyzuje možné dopady této reformy. Kdy představí Brusel její návrh, však činitelka nespecifikovala.

Agentura Reuters dnes s odvoláním na dokument EK uvedla, že návrhy na řešení drahých energií by mohly zahrnovat cenový strop u některých technologií pro výrobu elektřiny, jež nevyužívají plyn. Toto opatření by se podle dokumentu vztahovalo například na větrné, solární a jaderné elekrárny, které mají nizší provozní náklady než plynové elektrárny.

"Tato zpráva představuje první balík opatření k optimalizaci fungování evropských trhů s elektřinou a ke snížení dopadů cen plynu na ceny placené spotřebiteli," cituje Reuters z dokumentu. Požadovaného efektu lze podle dokumentu dosáhnout pouze kombinací opatření, která by zahrnovala snížení poptávky po elektřině, zavedení cenového limitu a podniknutí kroků k ochraně spotřebitelů před rostoucími náklady na energie.

Témata:  Evropská komise (EK) energetika EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.