O dronech je v poslední době slyšet především kvůli jejich nasazení ve válce na Ukrajině, stále větší roli ale hrají také při svém civilním využívání od natáčení přes městské plánování po zemědělství a životní prostředí. Podle expertů na trh s bezpilotními technologiemi se jich nejvíce vyrábí ve Spojených státech, Číně, Izraeli či Turecku.

Podle komise se dá očekávat, že v příštích letech se jejich využívání v Evropě bude dále rozšiřovat. Zcela běžně se na konci desetiletí budou používat nejen k mapování, fotografování, natáčení, kontrolám či monitoringu, ale i k doručování malých zásilek, jako jsou léky či biologické vzorky, odhaduje unijní exekutiva. Navíc počítá také s tím, že se po počátečním zkušebním provozu s piloty začnou větší drony využívat i k přepravě osob jako "letecká taxislužba".

"Naše strategie nejen rozšíří evropské možnosti provozovat rozsáhlé komerční aktivity s drony, ale přinese také nové možnosti, zvláště pro malé a střední firmy," prohlásila dnes eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová. Pokud se podaří odpovídající pravidla zavést do praxe, může podle ní trh se službami provozovanými drony dosáhnout do konce desetiletí objemu 14,5 miliardy eur (zhruba 352 miliard Kč) a vytvořit 145 tisíc pracovních míst.

Plán rozvoje využívání dronů počítá mimo jiné s přijetím celounijních minimálních standardů pro provozuschopnost dronů či požadavků pro výcvik jejich pilotů. Komise chce také zavést kritéria pro kybernetickou bezpečnost dronů, které by měly být odolné proti hackerským útokům. Jejich výrobci budou moci v případě splnění požadavků získat certifikát o dostatečném kybernetickém zabezpečení svých produktů. Unijní exekutiva chce také vytvořit internetovou platformu pro podporu lokálního průmyslu v tomto odvětví.

Rozvoji dronů by podle komise měla předcházet rozsáhlá debata státních a regionálních úřadů s obyvateli. Jejím cílem je vyhnout se nežádoucímu dopadu provozu dronů a rozptýlit obavy místních lidí z hluku, možných nehod dronů či nedovoleného sledování.