reklama

Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria, české úřady však budou muset zabránit možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, aby mohla země inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září, pokud českou investiční strategii definitivně odsouhlasí členské státy.

Fond, na který si EU vzala na finančních trzích bezprecedentní společnou půjčku, má členským zemím pomoci oživit hospodářství zasažené koronavirovou pandemií či je lépe připravit na její případné opakování. Česko podle Bruselu splnilo zásadní požadavky, podle nichž musí země nejméně 37 procent svého podílu na fondu vyčlenit na projekty určené k ochraně klimatu, pětinu pak na digitalizaci ekonomiky. Česká vláda podle hodnocení komise s prvním kritériem spojila 42 procent prostředků z fondu, s druhým 22 procent.

"Tento plán nasměruje Česko na cestu k oživení a podpoří hospodářský růst v době, kdy se Evropa chystá na ekologickou a digitální transformaci," prohlásil dnes v Bruselu místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Plán podle komise zahrnuje investice do energie z obnovitelných zdrojů, modernizace rozvodných sítí dálkového vytápění, výměny uhelných kotlů a zlepšení energetické účinnosti budov. Obsahuje rovněž opatření na ochranu přírody a vodohospodářství, jakož i investice do udržitelné mobility.

Další peníze podle hodnocení EK zamíří do digitální infrastruktury, digitalizace zdravotnictví, justice či stavebních úřadů.

Aby však Česko mohlo dostat celý svůj podíl na fondu, budou české úřady podle komise muset v příštích měsících dodržet kritéria stanovená pro ochranu peněz EU před střetem zájmů. Unijní exekutiva v letos zveřejněném auditu dospěla k závěru, že úřady neřeší systémový problém se střetem zájmů premiéra Babiše. Ten podle auditorů stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Komise proto nehodlá firmám z této skupiny vyplácet dotace ze strukturálních fondů. Sám Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony.

Fond pro oživení a odolnost obsahující přes 700 miliard eur (více než 18 bilionů korun) je od strukturálních fondů oddělen, unijní pravidla ale i v jeho případě stanovují, že členské státy musí vyloučit korupci či střet zájmů při nakládání s veřejnými penězi.

Česko v souladu s pravidly fondu dostane na základě dnes schváleného plánu 13 procent z celkových 180 miliard korun ještě letos v rámci předfinancování, do výplaty další částky bude ale muset prezentovat splnění zmíněných požadavků.

"Nezaplatíme, pokud tento problém nebude vyřešen, a navíc budeme vymáhat zpět peníze z předfinancování," řekl dnes novinářům jeden z unijních činitelů, podle něhož se mají české úřady s požadavky komise vyrovnat nejpozději do poloviny příštího roku. Příspěvky může země čerpat až do roku 2026.

Komise během vyjednávání o plánu s českými úřady nebyla podle unijních činitelů zcela spokojená s plněním požadavku, podle něhož nesmí investice z fondu "významně poškozovat životní prostředí" například u odpadů ze staveb či využívání nečistých energií. Česko se podle nich nakonec zavázalo toto kritérium zajistit v pravidlech výběrových řízení na zakázky financované z fondu.

reklama