Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EK: Země EU mohou k řešení krize použít 225 miliard eur z fondu obnovy

Sídlo EU
Sídlo EU
Foto: Pixabay

Členské země Evropské unie mohou k řešení energetických problémů i dalších potíží souvisejících s válkou na Ukrajině využít 225 miliard eur (zhruba 5,5 bilionu Kč) z dosud nevyčerpaných půjček z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Fond v celkové hodnotě 800 miliard eur je financován dluhopisy vydávanými Evropskou komisí. Byl spuštěn v loňském roce s cílem pomoci členským zemí EU v obnově po koronavirové krizi a v přechodu k ekologičtějšímu hospodářství. Namísto s důsledky pandemie se však nyní státy unie potýkají s nárůstem životních nákladů, který způsobilo prudké zdražení energie související s válkou na Ukrajině, napsala agentura Reuters.

"Členské státy mohou žádat o půjčky k financování dodatečných investic a reforem," uvedl Dombrovskis. Dodal, že tyto peníze lze použít k reakci na ruskou agresi i k financování reforem v rámci plánu REPowerEU ke snížení závislosti na ruské ropě. Upozornil, že vlády mohou rovněž požádat o úpravy již schválených výdajových plánů, protože podmínky, za kterých byly tyto plány sestavovány, se kvůli válce na Ukrajině změnily.

Válka na Ukrajině vedla v Evropě k výraznému zdražení plynu, v jehož důsledku prudce stouply také ceny elektřiny. Evropské země proto zavádějí různá opatření, aby zmírnily dopady vysokých cen energie na domácnosti i podniky.

Témata:  Evropská komise (EK) EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.