Systém Portugalsku a Španělsku schválila Evropská komise v červnu a obě země ho začaly uplatňovat od poloviny července. Opatření vede k zastropování cen plynu využívaného při výrobě elektrické energie na 40 eur (asi 980 Kč) za megawatthodinu. Cenový strop po šesti měsících začne stoupat o pět eur za megawatthodinu měsíčně až na 70 eur za megawatthodinu. Eventuální rozdíl mezi stropem a skutečnou cenou na trhu dorovnává elektrárnám stát.
Španělsko a Portugalsko si nechaly opatření schválit s argumentací, že tvoří "energetický ostrov", který je ve velké míře oddělený od ostatních trhů v EU. Španělská ministryně Teresa Riberová však svým unijním kolegům v Praze nabídne, aby se systém rozšířil i na další země EU.
Podle deníku El País by její návrh mohl získat podporu více unijních zemích než před několika týdny. Pro reformu trhu s elektřinou se v pondělí vyjádřila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a v obdobném duchu mluvili v uplynulých dnech také belgický premiér Alexander de Croo či rakouský kancléř Karl Nehammer. O potřebě unijního systému regulace cen mluvil i český premiér Petr Fiala a zastropování dlouhodobě podporuje i šéf italské vlády Mario Draghi.
Podle výsledků po prvním měsíci fungování systém zastropování vedl ke snížení cen elektřiny o zhruba 18 procent ve srovnání se situací, kdy by nebyl zaveden. Mezi velkými zeměmi EU Španělsko nyní patří ke státům, kde jsou ceny elektřiny nejnižší, zatímco historicky platil přesný opak. I tak jsou ale výrazně vyšší než před rokem, uvedli badatelé z madridské univerzity Complutense. Podle skupiny ASE, která se zabývá energetickými úsporami, byly španělské ceny o zhruba čtvrtinu nižší než ve zbytku unie.
Opatření mají Španělsko a Portugalsko schválené na rok. Stát by to obě země mělo zhruba 8,4 miliardy eur (přes 200 miliard korun). Náklady chtějí pokrýt novou speciální daní a novým poplatkem z dovozu a vývozu elektřiny do Francie.
