Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Erdogana trápí zdraví, třetí den v řadě zrušil účast na předvolebních akcích

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už třetí den v řadě zrušil účast na akcích před nadcházejícími prezidentskými volbami. Úřady uvedly jako důvod přetrvávající žaludeční virózu, infarkt, o kterém se dříve spekulovalo, popřely. Uvedl to server Times of Israel.

Erdogan, který vládl Turecku jako premiér a prezident v posledních dvou desetiletích, usiluje o třetí funkční období jako prezident ve volbách plánovaných na 14. května. V pátek se měl osobně zúčastnit otevření mostu a volebního setkání v jihotureckém městě Adana. Kvůli zdravotním problémům ale na místo nedorazil.

Erdoganovi se udělalo nevolno během televizního rozhovoru vysílaného živě v úterý. Turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca později uvedl, že důvodem byla "gastrointestinální infekce".

Ve čtvrtek se prezident poprvé od nevolnosti objevil na veřejnosti, když se prostřednictvím videospojení zúčastnil spouštění palivových tyčí do reaktoru jaderné elektrárny Akkuyu v jižním Turecku. Podle médií ale nevypadal zdravotně dobře.

Krátce poté, co Ergodan během televizního rozhovoru přerušil vystoupení, se začaly objevovat zvěsti o prodělaném infarktu. To ale šéf tiskového odboru turecké prezidentské kanceláře Fahrettin Altun popřel.

"Kategoricky odmítáme taková nepodložená tvrzení o prezidentově zdraví," napsal Altun na Twitteru.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.