"Čína má důležitý geopolitický vliv a hraje významnou roli ve světové bezpečnosti. Je nezbytné, aby EU byla jednotná v zachování prostoru pro dialog s Pekingem, což konstruktivně přispěje k úsilí o mezinárodní řešení (konfliktu na Ukrajině)," řekl dnes Draghi italským poslancům. "Musíme zopakovat, že očekáváme, že Peking Moskvu nepodpoří a aktivně a důrazně se zasadí o mír," dodal italský premiér.

Draghi také řekl, že Itálie se s mezinárodním společenstvím snaží o zastavení války. Tato snaha ale podle něj naráží na nezájem ruského prezidenta Vladimira Putina o příměří, které by umožnilo jednání o řešení konfliktu. Italský premiér také řekl, že mnozí Rusové jsou proti Putinově válce a protestováním proti ní riskují svou bezpečnost. Italská vláda jim vyjadřuje solidaritu, dodal Draghi. V úterý po videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k italskému parlamentu Draghi ocenil hrdinství Ukrajinců, kteří brání svou vlast proti Putinově agresi a kteří tak brání i mír, bezpečnost a svobodu Evropy. "Proto Itálie chce Ukrajinu v Evropské unii," dodal v úterý Draghi.

Čína se v této válce nepostavila jednoznačně na žádnou stranu. Ruskou invazi, která začala 24. února, neodsoudila a tvrdí, že na Ukrajinu posílá humanitární pomoc. O víkendu čínský velvyslanec v USA Čchin Kang označil za dezinformace zprávy o tom, že se Čína chystá Rusku poskytnout zbraně a munici. Velvyslanec též uvedl, že vztahy Ruska a Číny se budovaly mnoho let a pouhé odsouzení ruské invaze na Ukrajinu by ničemu neprospělo. Dodal, že obchodní vztahy s Moskvou fungují dál.

Podle některých analytiků ale Číně současná válka může také spíše uškodit. Zaprvé proto, že čínský hospodářský rozvoj z pár posledních dekád se opírá o mezinárodní ekonomické struktury a svět rozdělený na regionální bloky a celková nestabilita by brzdila i další rozvoj Číny, napsal v pondělí deník El País. Podle něj pozitivní hospodářské výsledky potřebuje i čínská vládní komunistická strana a její lídr a prezident Si Ťin-pching, jemuž napřesrok končí druhý mandát.

Vztahy Číny a Ruska podle analýzy španělského deníku pravděpodobně nejsou tak silné, jak je interpretuje Západ. Existuje sice osobní souznění mezi Sin Ťin-pchingem a Putinem, ale obchodní vazby jsou slabé ve srovnání s čínskými obchodními vztahy s USA či EU. Čínský export do EU a USA byl před válkou podle El País téměř desetkrát větší než do Ruska a čínský dovoz z EU a USA byl v tomto srovnání asi trojnásobný. Ropa a plyn z Ruska se na dovozu těchto surovin do Číny sice podílely asi z 15 procent, což ale pro Peking neznamená nepřekonatelnou závislost, míní komentář deníku El País.