Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU chce dát miliardu eur na dodávky dělostřelecké munice Ukrajině, píše DPA

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda
Foto: mil.gov.ua

Evropská unie chce dát jednu miliardu eur (23,5 miliardy korun) na rychlé dodávky dělostřelecké munice Ukrajině. Píše to dnes agentura DPA, která se seznámila s unijním záměrem. Unijní dotace by měla pokrýt až 90 procent nákladů na poskytnutí střeliva ráže 155 milimetrů.

Dělostřelectvo by mělo sehrát klíčovou roli ve snaze ukrajinské armády dobýt nazpět území, která nyní okupují ruské síly.

S částkou jedné miliardy eur počítá návrh, který příští týden předloží na neformálním zasedání ministrů obrany šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Peníze z Evropského mírového nástroje (EFP) mají posloužit pro předání munice ze skladů členských zemí či pro dodávky čerstvě vyrobených dělostřeleckých granátů.

Brusel také mluví o potřebě společných nákupů členských zemí a posílení výrobních kapacit munice na kontinentě. Na to nedávno apeloval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Některé členské státy se přitom už dříve vyslovily pro výrazně vyšší částku, než s jakou počítá Borrellův návrh. Například Estonsko chtělo uvolnit z EFP až čtyři miliardy eur, což by umožnilo nákup zhruba jednoho milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, píše deník Le Monde.

Témata:  Armáda Ukrajina EU

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.