Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU musí usilovat o "energetickou unii", napsal šéf unijních summitů Michel

Charles Michel
Charles Michel
Foto: Facebook

Současná energetická krize si žádá vybudování skutečné evropské energetické unie, neboť podobně jako tomu bylo u covidu-19, žádná země se s podobně rozsáhlou výzvou nemůže vypořádat sama. V komentáři v deníku Financial Times (FT) se dnes takto vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel. Mimo jiné vyzdvihl význam jádra pro snížení rizika energetické závislosti Evropské unie.

"Globální finanční krize a dluhová krize popohnaly EU k vytvoření bankovní unie... Pandemie nás naučila sdílet prostředky ve zdravotnictví... Teď musíme udělat to stejné v energetickém sektoru a zřídit tuto skutečnou energetickou unii," napsal šéf unijních summitů.

Připojil se tak k hlasům volajícím po radikálních reformách v návaznosti na prudké zdražení energií, které vyplývá z ruské války proti Ukrajině a snahy EU odstřihnout se od ruských fosilních paliv. Michel tak učinil dva dny před neformálním unijním summitem v Praze, kde budou lídři diskutovat i o dalších možnostech společného postupu, zejména v otázce snížení ceny plynu.

Podle Michela aktuální vývoj odhalil nedostatky systému s 27 různými energetickými trhy, v němž mohou "legitimní" intervence jednotlivých států vytvářet nerovnost. "To vytváří dojem nespravedlnosti," napsal. Nevymezil se však přímo proti ohlášenému plánu Německa dotovat výdaje na energie z masivního fondu, který v EU vyvolává jisté rozhořčení a obavy z pokřivení podmínek na jednotném trhu.

Michel ve svém komentáři zdůraznil potřebu snížit spotřebu, a to "nejen tuto zimu, ale trvale". Kromě toho píše o aktualizovaném energetickém mixu EU, který by zahrnoval i jádro jako zdroj přispívající ke "spolehlivému a flexibilnímu systému", jakož i k dekarbonizaci ekonomiky. Dalším prvkem energetické unie by podle předsedy Evropské rady mělo být využívání "kolektivní kupní síly".

Potenciál společných nákupů zdůrazňuje také Evropská komise, která aktuálně pracuje na strategii pro snížení ceny plynu. Ta by mohla zahrnovat i strop na velkoobchodní ceny, ani po týdnech debat s členskými zeměmi však zatím v tomto směru není na stole konkrétní návrh. Kromě toho komise pracuje na reformě trhu s elektřinou, kterou chce představit začátkem příštího roku.

Do debat na toto téma se dnes zapojil také Evropský parlament, když v usnesení přijatém na plenárním zasedání vyjádřil souhlas s řadou mimořádných opatření a podporou domácností i firem. V otázce stanovení maximální ceny plynu se europoslanci přimlouvají za strop, který by se týkal "importu plynovody, především z Ruska". Zastropování ceny ruského plynu původně navrhovala i komise, tento postup ale neměl dostatečnou podporu mezi členskými zeměmi.

Parlament dnes také přivítal páteční dohodu unijních vlád na přerozdělování mimořádných zisků energetických společností. Varoval však, že chystaný poplatek pro dodavatele fosilních paliv by se nemusel vztahovat na "některé z největších energetických společností v EU".

Témata:  EU Charles Michel

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.