Evropská unie může sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu výrazně přitvrdit. Na dnešní tiskové konferenci to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Možné embargo na dovoz energetických surovin z Ruska ale nepodpořil kvůli vysoké energetické závislosti Německa na Rusku. Dodal, že Německo chce být na Rusku co nejdříve nezávislé.
Uplynulé týdny od počátku invaze podle Habecka ukázaly, jak daleko může Evropská unie v odvetných opatřeních zajít. "Osobně jsem přesvědčen, že může zajít mnohem dále," řekl Habeck, který tento týden očekává od unie nový balík sankcí. Doplnil, že již přijatá opatření se ukázala jako účinná.
Německo nicméně odmítá embargo. "Mnohokrát jsem řekl, že tvrdě pracujeme na snížení naší energetické závislosti na Rusku," řekl Habeck. Uvedl, že Německo je na tom jinak než jiné evropské země, neboť příliš spoléhalo na zásobování fosilními energetickými surovinami z Ruska.
"Nejdříve se chceme zbavit závislosti na ruských fosilních palivech, pak i na fosilních palivech obecně," řekl Habeck.
"Každý den pracujeme na tom, abychom připravili podmínky k embargu a postupovali k němu. To je podle vlády a také podle mě ta nejlepší cesta, která (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi každý den škodí," uvedl Habeck o postupném snižování závislosti. O takovém postupu v neděli v televizi ARD hovořil spolupředseda sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil. "Každý den o kousek utahujeme kohoutek s plynem," řekl Klingbeil. Dodal, že v případě okamžitého embarga by Německo muselo čelit následkům, které by podle něj měly dopad nejen na německý průmysl, ale také jednotu německé společnosti.
Habeck v březnu oznámil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V případě plynu dnes uvedl, že Německo v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent. Dodal ale, že plyn je klíčovým zdrojem pro německý průmysl a vytápění, protože jen z 15 procent se používá k výrobě elektrické energie.
Jak se bude vyvíjet ekonomika Ruska? Ekonomové se neshodnou
Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.
"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.
Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.
"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.
Související
19. listopadu 2024 17:54
29. října 2024 21:03
27. října 2024 10:41
20. října 2024 19:59
19. října 2024 21:07
4. října 2024 16:40