Turecko se podle Evropské komise ještě více vzdálilo demokracii, vládě práva a dodržování základních práv, nezajišťuje nezávislé soudnictví a nepokročilo ani v boji proti korupci. Zůstává ale klíčovým partnerem Evropské unie, uvedla ve své dnes zveřejněné zprávě o procesu rozšiřování EU Evropská komise (EK).
Zdůraznila v ní i "klíčovou roli" Ankary v migrační politice a spor o těžbu ve východním Středomoří. Turecké ministerstvo zahraničí označilo některé pasáže zprávy za "zaujaté a nekonstruktivní".
"Turecko zůstává klíčovým partnerem Evropské unie. Nicméně Turecko dál pokračovalo ve vzdalování se EU zejména vážnými nedostatky na poli demokracie, ve vládě práva, základní právech a v nezávislosti soudnictví," uvedla EK ve zprávě, která se kromě Turecka týká i šesti západobalkánských zemí. Z nich dostala podle serveru Euractiv nejlepší hodnocení od EK Severní Makedonie.
EK ve zprávě také konstatovala, že turecké úřady pokračují v nátlaku na občanskou společnost, nevládní organizace i média. Vyzvala také Ankaru, aby se zavázala "k dobrým sousedským vztahům a mírovému řešení sporů. V této souvislosti zmínila spor Turecka se dvěma členskými země EU - Řeckem a řeckou částí Kypru o průzkum těžby plynu ve východním Středomoří, kvůli němuž nedávný summit EU opět zmínil možnost sankcí vůči Ankaře. Právě tuto pasáž označilo dnes turecké ministerstvo zahraničí za zaujatou.
Evropská komise ale ve zprávě ocenila "mimořádné úsilí poskytovat bezprecedentní humanitární pomoc více než 3,6 milionu syrských uprchlíků". Podle EK "hrálo Turecko klíčovou roli v zajištění efektivního zvládání migračních toků ve východním Středomoří". Ankara přitom letos v březnu vyostřila napětí na řecko-turecké hranici, když oznámila, že přestává bránit migrantům v cestě do EU, což slíbila v dohodě s unií z roku 2016. K řecké hranici pak z tureckého vnitrozemí dorazily desetitisíce migrantů, které tam podle některých zdrojů svážely i turecké úřady.
Turecko požádalo o členství v unii již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Rozhovory o vstupu Turecka do EU začaly v říjnu 2005, ale dlouhodobě stagnují zejména kvůli výhradám EU k dodržování svobody slova v Turecku a autoritářskému vládnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jednání komplikuje také rozdělení ostrova Kypr, v jehož severní části leží Severokyperská turecká republika, uznávaná pouze Ankarou.
Zamrzlé rozhovory EU-Turecko byly nakrátko obnoveny v roce 2016 díky migrační dohodě, záhy ale jednání opět zamrzla, když po pokusu části turecké armády o puč v červenci 2016 Erdoganova vláda zesílila pronásledování svých kritiků.
Témata: Turecko, EU, Evropská komise (EK)
Související
24. října 2024 15:12
23. října 2024 16:48
27. září 2024 12:03
19. září 2024 11:01
5. září 2024 14:30
