reklama

Současná covidová pandemie podle Bruselu odhalila zranitelnost EU v digitálním prostoru, kde se šíří množství dezinformací spojených s nemocí či vakcínami. Podle unijní diplomacie zároveň mnoho manipulativních příspěvků často vytvořených v Rusku či v Číně usiluje o ovlivnění voleb v evropských zemích či o nabourávání demokracie.

Komise proto chystá řadu závazných návrhů a doporučení v rámci dnes zveřejněného plánu, který se věnuje třem oblastem: boji s dezinformacemi, ochraně transparentnosti voleb a podpoře nezávislých médií.

"Musíme přizpůsobit naše pravidla možnostem a výzvám digitálního věku," prohlásila Jourová, podle níž v současnosti evropská demokracie není dostatečně odolná vůči dezinformacím a manipulacím.

Komise chce proto mimo jiné změnit přístup k sociálním sítím a dalším internetovým platformám, které až dosud pouze na základě dobrovolného kodexu monitorují a odstraňují příspěvky šířící nepravdivé informace. Komise chystá pravidla, která dají úřadům do rukou možnost nařídit smazání některých příspěvků, pokud k němu sítě nepřistoupí samy. Regulátoři v jednotlivých státech budou mít v koordinaci s určeným evropským úřadem možnost postihovat nedostatky. Konkrétní podmínky má obsahovat norma o digitálních službách, kterou chce komise navrhnout ještě v prosinci.

Vůči snahám odstraňovat příspěvky je dlouhodobě kritická řada organizací i někteří politici, podle nichž jsou zásahy do obsahu internetových stránek cenzurou. Komise připouští, že jde o citlivé téma, a tvrdí, že nová pravidla budou namířena primárně proti těm, kteří budou manipulativní příspěvky zveřejňovat systematicky.

"Nechceme vytvořit ministerstvo pravdy. Svoboda projevu je zásadní," podotkla Jourová s tím, že by označování příspěvků za manipulativní měl předcházet dlouhodobý monitoring a vyhodnocování.

Brusel v rámci dnes zveřejněného plánu rovněž předloží návrh normy zavádějící povinné označování politické reklamy na internetu. Na jeho základě by mělo být ihned po zveřejnění jasné, jaké příspěvky jsou součástí politické kampaně a kdo je financuje. Komise chce rovněž přijmout nová pravidla pro transparentnější financování evropských politických stran.

Jasnější a přehlednější by mělo být také vlastnictví médií, které komise plánuje monitorovat prostřednictvím nového celounijního systému. V reakci na vraždy maltské investigativní novinářky Daphne Caruanaové Galiziaové a jejího slovenského kolegy Jána Kuciaka i útoky na novináře v některých dalších evropských zemích vydá komise v příštím roce doporučení, jak by členské státy měly zajišťovat jejich bezpečnost. Brusel se chystá také předložit normu, která by bránila mnohonásobným žalobám na novináře, které mají za cíl ztěžovat jim práci.

reklama