Evropský blok začal sankce přijímat od roku 2014 v reakci na povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, které Moskva zprvu podporovala pouze skrytě. Bezprecedentní šíři postihy získaly od loňského února, kdy se unie po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla cíleně zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství. Uvalila například sankce na největší banky, zakázala dovoz kritických surovin včetně uhlí či ropy tankery a přerušila s Ruskem letecké spojení.
EU se na prodloužení sankcí shodla jednomyslně, ačkoli maďarská vláda dává najevo, že s jejich pokračujícím uplatňováním není z ekonomických důvodů zcela spokojena. Podmínkou pro jejich zrušení je podle unie stažení ruských vojsk z Ukrajiny, k čemuž se Moskva podle svých dosavadních vyjádření nechystá.
Unie kromě hospodářských sankcí uplatňuje také individuální postihy vůči ruským politikům, armádním činitelům, oligarchům spojeným s Kremlem či firmám. Na seznamu je v současnosti přes 1200 lidí a více než stovka subjektů. Aktuální platnost těchto sankcí je do poloviny března, EU se ji však rovněž chystá o půl roku prodloužit.
