Šéfové států EU zahájili summit o Rusku a Ukrajině, Michelovi prodloužili mandát

Summit Evropské unie dnes zvolil Charlese Michela předsedou Evropské rady na další dva a půl roku. Oznámila to Rada EU v tiskové zprávě. Vrcholné schůzky bloku tak belgický expremiér povede do konce listopadu 2024. V čele unijního orgánu stojí od prosince 2019.

Liberální politik je v pořadí třetím předsedou Evropské rady od chvíle, kdy EU v roce 2009 tento post vytvořila. Jako první vedl orgán zaštiťující unijní summity další Belgičan Heman Van Rompuy, kterého v roce 2014 vystřídal bývalý předseda polské vlády Donald Tusk.

Úkolem šéfa ER je organizovat unijní summity a hledat na nich shodu mezi lídry členských států. Reprezentuje také EU při jednáních s mimounijními zeměmi.

Dnešní vrcholná schůzka začala jednáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Americký prezident Joe Biden, který se stejně jako lídři Francie, Německa či Itálie zdržel na summitu ekonomicky vyspělých zemí G7 v bruselské centrále Severoatlantické aliance, se k unijnímu zasedání připojí později večer.

Šéfové sedmadvaceti zemí Evropské unie by dnes spolu s Bidenem měli probrat otázku, jak přesvědčit Rusko k ukončení invaze na Ukrajině. Měsíc od začátku ruského útoku chtějí ukázat pokračující jednotu Západu, avšak na přijetí nových sankcí neměli ještě krátce před summitem shodný názor.

Biden hodlá podle diplomatů přesvědčit EU, aby podobně jako USA zacílila sankce na dovoz ruských energií a chce evropské partnery ujistit o nových dodávkách amerického zkapalněného plynu. Některé unijní země v čele s Německem však s ohledem na vlastní hospodářství odmítají volání Polska a pobaltských států po embargu na dovoz ruské ropy nebo plynu. Řada evropských lídrů před jednáním připouštěla další přitvrzení sankcí až v případě, že k tomu Rusko dá nový důvod.

EU v návrhu závěrů summitu mluví o ruských válečných zločinech na Ukrajině

Evropská unie v souvislosti s ruským vojenským vpádem na Ukrajinu hovoří o válečných zločinech, vyplývá z návrhu závěrů dnešního summitu sedmadvacítky, který má ČTK k dispozici. EU připomíná, že ruské jednotky na Ukrajině útočí na civilní obyvatelstvo a objekty civilní infrastruktury. O tom, že se Rusko na území svého východního souseda dopustilo válečných zločinů, mluvil ve středu americký ministr zahraničí Antony Blinken.

EU upozorní, že cílem ruských útoků jsou nemocnice a další zdravotnická zařízení, školy a úkryty. "Tyto válečné zločiny musejí okamžitě přestat," uvádí se v návrhu závěrů unijního summitu. "Ti, kdo jsou zodpovědní, a jejich komplicové budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem," píše se v něm také.

Evropská unie vyzývá Rusko, aby zajistilo bezpečný odchod pro civilisty uvázlé ve válečných zónách do míst, která si sami zvolí, aby okamžitě propustilo všechna rukojmí a umožnilo přísun humanitární pomoci a otevřelo humanitární koridory.

Sedmadvacítka a další západní země kvůli ruské invazi na Ukrajinu přijaly vůči Rusku několik sérií sankcí a EU Moskvě vzkazuje, že je "připravena přistoupit k dalším koordinovaným postihům". Zároveň ale podle návrhu závěrů summitu zdůrazňuje, že "je potřeba zastavit pokusy sankce obejít nebo poskytovat Rusku pomoc".

Části dnešního summitu EU se zúčastní i americký prezident Joe Biden. Podle českého premiéra Petra Fialy to ukazuje na mimořádnost situace i na jednotu svobodného, demokratického světa.

Lídři jsou před summitem rozděleni v otázce embarga na ruské energie

Rozdělení v otázce dalších sankcí proti Rusku jsou krátce před summitem Evropské unie premiéři členských zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyslovil pro embargo na dodávky plynu a ropy do EU. Naproti tomu nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země odstřižení od ruské ropy či plynu odmítá, shodu na nových postizích neočekává. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa by členské země unie neměly schvalovat takové protiruské sankce, které by zbytečně oslabily jejich ekonomiky.

Šéf polské vlády Morawiecki uvedl, že Rusko musí být odstřiženo od příjmů z ropy a plynu. Náklady spojené s válkou na Ukrajině budou podle něj pro blok stejně vysoké jako v případě, že by zákaz importu ruských energetických surovin odsouhlasila. Zpřísnění sankcí by se mělo týkat také zákazu vstupu ruských lodí a vlaků na území EU. Morawiecki prohlásil, že EU musí "rozdrtit" Rusko sankcemi kvůli válce na Ukrajině, která se podle něj proměnila v masakr. Rusko se "snaží obnovit Říši zla", řekl v narážce na známé označení Sovětského svazu americkým exprezidentem Ronaldem Reaganem.

Předseda lotyšské vlády Krišjánis Kariňš prohlásil, že by se sedmadvacítka měla shodnout na embargu na dovoz energií z Ruska. "Energetické sankce jsou způsobem, jak přestat pumpovat peníze do Putinových válečných kufrů," řekl Kariňš novinářům. Jeho země patří spolu s dalšímu pobaltskými státy a Polskem k hlavním zastáncům ukončení dovozu ruské ropy či plynu. Podle estonské premiérky Kaji Kallasové by EU měla vůči Rusku přijmout "ty nejpřísnější sankce".

Naproti tomu Německo, Nizozemsko či Maďarsko to z ekonomických důvodů odmítají. Rutte při příchodu na summit prohlásil, že shodu na sankcích neočekává. "Sankce by měly mít vždy mnohem větší účinek na ruskou stranu než na naši. Není naším záměrem uvalovat sankce, které zbytečně oslabují naši ekonomiku," řekl šéf belgické vlády De Croo.

Podle vysoce postaveného unijního činitele budou na stole při zřejmě dlouhé debatě o sankcích různé možnosti. Lídři se podle něj mohou bavit například o rozšíření sankcí proti ruským bankám či zavedení obchodních omezení. Dohoda na energetickém embargu se však zatím jeví jako nepravděpodobná.

Finská premiérka Sanna Marinová připustila, že unijní sankce uvalené na Rusko budou méně účinné, pokud Moskvě přijde na pomoc Peking. Postoj Číny bude podle ní klíčový a summit by o něm měl diskutovat.

Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že EU by měla připravit tým, který Ukrajině po válce pomůže s reformami. Nadcházející summit by podle něj měl řešit také problém hřiven, které ukrajinští běženci nejsou po příchodu do EU schopni měnit. Uvedl také, že Bratislava je připravená dál podporovat Kyjev vojensky, a zopakoval, že Slovensko poskytne systém protiletecké obrany S-300, pokud za něj bude mít adekvátní náhradu.

Rakouský kancléř Karl Nehammer řekl, že EU by neměla kvůli dění na Ukrajině zapomínat na západní Balkán, kde hrozí negativní vliv Ruska a Číny. I podle Nehammera je uvalení embarga na dovoz ruského plynu a ropy momentálně nerealistické.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že ruská armáda se zpočátku snažila o rychlé zabrání Ukrajiny. Její postup se ale zastavil, a tak "masakruje lidi". "Jelikož nejsou schopni obsadit města, tak ta města bombardují, zabíjí nevinné lidi a vše ničí," řekl Borrell, který se vyslovil pro pokračování dodávek zbraní Ukrajině.

Témata:  EU,  válka na Ukrajině