Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurokomisařka: EU musí ohledně migrace spolupracovat se západním Balkánem

Uprchlíci, ilustrační fotografie.
Uprchlíci, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Balkánskou cestou do Evropské unie přichází třikrát více lidí než loni a desetkrát více než v roce 2018. Na dnešní tiskové konferenci po prvním dnu konference o migraci v rámci takzvaného Pražského procesu to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová. Podle ní je třeba sladit vízovou politiku EU a západního Balkánu, podporovat unijní pohraniční agenturu Frontex nebo zintenzivnit potírání pašeráctví.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři dnes přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Mnozí migranti, kteří do EU vstupují bez dokladů, cestují díky volné vízové politice do balkánských zemí, odkud pak odchází do unijních států. Například Srbsko umožňuje snadný vstup občanům Indie, Burundi, Kuby a Tuniska. Bělehrad za to kritizovalo například Německo. Srbsko sice kritiku odmítlo, pravidla se ale rozhodlo zpřísnit. Nově od občanů těchto států vyžaduje předložit zaplacenou zpáteční letenku s konkrétním datem odletu.

Evropská komise podle Johanssonové stanovila čtyři pilíře pro spolupráci se západním Balkánem. Důležité je podle ní sladit vízovou politiku, personálně podporovat Frontex v zemích západního Balkánu, zvýšit podporu navrácení osob a readmisí a také zintenzivnit práci v potírání pašeráctví.

Ministr vnitřních věcí Severní Makedonie Oliver Spasovski uvedl, že jeho země je připravena spolupracovat na prevenci a potírání nelegální migrace a obchodování s lidmi, na systému navrácení a readmisí migrantů či na posílení systému azylu a mezinárodní ochrany.

Mezi definovanými oblastmi pro spolupráci v dnes schválených dokumentech je podle Rakušana například sdílení know-how a prostředků zaměřených na budování kapacit či digitalizace procesů. Zavádění závěrů podle ministra bude trvat několik let.

Ve společné deklaraci ministři podpořili podle tiskové zprávy ministerstva vnitra například zřízení migračních center v zemích původu, která by měla informovat o rizicích spojených s migrací, pomáhat s odborným i jazykovým vzděláváním nebo spolupracovat s místními orgány. Akční plán zahrnuje šest okruhů spolupráce, týkají se mimo jiné prevence a boje proti nelegální migraci, podpory návratové politiky, legální pracovní migrace a posílení azylových kapacit a kapacit mezinárodní ochrany.

Rakušan uvedl, že Evropa zvládla uprchlickou vlnu z Ukrajiny po ruské invazi do této země. "Evropa v této náročné migrační výzvě jednoznačně uspěla," řekl. EU podle něho prokázala akceschopnost a rychlou reakci. "Umíme poskytnout lidem prchajícím před válkou dostatečné zázemí," zdůraznil ministr vnitra. Podle Rakušana je nutné se připravit na další migrační výzvy, spojené například se změnami klimatu.

Johanssonová řekla, že v EU je v současnosti 4,3 milionu běženců z Ukrajiny. EU podle ní je a bude v postojích a v krocích vůči Rusku jednotná a podporuje také rekonstrukci Ukrajiny.

Takzvaný Pražský proces sdružuje téměř 50 zemí, kromě států EU jde o země schengenského prostoru, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie či Turecka. Konference, která pokračuje v úterý, se účastní také zástupci unijních institucí a agentur, naopak Rusko a Bělorusko vzhledem k válce na Ukrajině pozvány nebyly.

Témata:  EU migrace uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

29. ledna 2026 16:04

Poslední rozloučení s Mojmírem Maděričem. Rodina prozradila další informace

Bohužel, ani leden se v Česku neobešel bez úmrtí známých osobností. Odešel například herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič, bylo mu 70 let. Poslední rozloučení, na které veřejnost stejně nemůže, se podle dostupných informací ještě neuskutečnilo. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.