Europarlament nepodpořil rozšíření emisního trhu ani další klimatické návrhy

Návrhy, které mají EU nasměrovat ke splnění emisních cílů pro rok 2030, budou znovu projednávat parlamentní výbory. EP by o jejich konečné podobě měl jednat se členskými státy za českého předsednictví ve druhé polovině roku.

Europoslanci dnes hlasovali o upraveném návrhu prosazovaném nejsilnější středopravou frakcí evropských lidovců, kteří chtěli mírnější pravidla pro emise z vytápění a dopravy, než navrhla komise. Zastánci zvolnění tempa přechodu k čistému hospodářství argumentovali především tím, že loni předložený plán Bruselu ještě nepočítal s dopady ruské invaze na Ukrajinu či dlouho nevídané inflace.

Socialisté, zelení a menší parlamentní frakce ovšem trvaly na přísnějších závazcích a úspěšně hlasovaly proti lidoveckému návrhu. Ten podpořilo pouze 265 z 639 hlasujících poslanců.

"Pro tenhle parlament je to špatný den," prohlásil německý lidovecký zpravodaj návrhu Peter Liese, který své viditelné rozhořčení namířil zvláště proti socialistům a zeleným. Vůdkyně největší levicové frakce Iratxe Garcíaová ovšem během nebývale ostrých slovních výměn mezi poslanci oponovala, že lidovci nemohou počítat s podporou socialistů pro návrh, jehož ambice předtím oslabí za pomoci hlasů krajní pravice.

Neúspěšný text počítal s tím, že EU bude stahovat z trhu emisní povolenky pomaleji, než navrhovala komise. Emise z povolenkového systému chtěl Lieseho návrh omezit do roku 2030 o 63 procent, zatímco hodnota odsouhlasená předtím klíčovým výborem pro životní prostředí byla 67 procent.

Reformu uhlíkového trhu tak budou zákonodárci znovu projednávat ve zmíněném výboru. S ní jsou propojeny i návrhy na vytvoření fondu, který má zvláště ohroženým domácnostem kompenzovat očekávané zdražení tepla, či na zavedení poplatku za dovoz neekologicky vyráběných produktů do EU. Hlasování o obou těchto normách proto poslanci rovnou odložili. Schválili naproti tomu změny systému obchodování s emisními povolenkami v letecké dopravě.

Unie chce prostřednictvím bezprecedentního balíčku klimatických norem dosáhnout omezení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento cíl je podle komise nutný proto, aby sedmadvacítka splnila své závazky plynoucí z pařížské klimatické dohody, která má zabránit dalšímu oteplování planety. Řada členských zemí zvláště z východního křídla unie má však k návrhům vzhledem k jejich předpokládaným ekonomickým dopadům kritičtější postoj než europoslanci a dá se očekávat, že při společném vyjednávání se budou snažit texty vzešlé z EP zmírnit.

Přinejmenším část jednání patrně vyjde na české předsednictví ve druhé polovině roku, vzhledem k nečekanému neúspěchu parlamentních hlasování se však začátek jednání s členskými státy může zdržet.

Ve druhém podvečerním bloku dnes europoslance čeká mimo jiné hlasování o tom, zda od roku 2035 zakázat či výrazně omezit výrobu aut se spalovacími motory.

Témata:  Evropský parlament,  klimatická změna,  emise