Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europoslanci chtějí lepší kontrolu střetu zájmů, připomínají Babišův případ

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Evropská unie by měla efektivněji a důsledněji odhalovat střety zájmů a finanční podvody, které vedou ke zneužívání unijních fondů. Shodli se na tom dnes členové výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kteří schválili zprávu kritizující rozmach oligarchických struktur, jež podle nich v některých unijních zemích získávají část dotací.

Usnesení konstatuje, že problémy s rozdělováním zemědělských dotací byly v minulých letech zjištěny například v České republice, a vyzývá Evropskou komisi, aby zavedla roční limit částek pro jednoho příjemce.

Usnesení vychází z dřívějších analýz a zpráv, podle nichž v některých státech výrazná část peněz končí u malého počtu velkých příjemců.

"Provozovatelé těchto podniků mají někdy úzké vztahy s politickými stranami, které jsou v jejich zemi u moci," uvedl finský zpravodaj schváleného návrhu Petri Sarvamaa.

Potenciálně problematické je podle poslanců vyplácení dotací například v Maďarsku, na Slovensku či v Česku. Usnesení konstatuje, že v letech 2016–2018 mířily téměř tři čtvrtiny zemědělských dotací v Česku do "velkých firemních zemědělských podniků". Europoslanci vyjádřili znepokojení nad loni zveřejněným auditem komise, který potvrdil střet zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše, jenž "jako předseda vlády ovlivňoval přidělování dotací EU Agrofertu, agrochemickému konglomerátu, který sám založil". Babiš dlouhodobě tvrdí, že vyhověl českému zákonu o střetu zájmů tím, že podnik vložil do svěřenských fondů. Nová česká vláda hodlá zavést nové rozdělování zemědělských dotací, které bude výhodnější pro menší podniky.

Podle europoslanců by i s ohledem na Babišův případ měla být EU lépe schopna zjišťovat, kdo je skutečným vlastníkem firem. Komise má proto vytvořit pro členské státy společný systém, jehož součástí bude databáze konečných příjemců dotací.

"Ochrana finančních zájmů EU je naprosto klíčová. Požadujeme větší transparentnost při vynakládání evropských prostředků, zlepšení spolupráce členských států v boji proti oligarchickým strukturám, proti střetu zájmů, podvodům a praní špinavých peněz," komentoval schválené usnesení místopředseda kontrolního výboru EP Tomáš Zdechovský.

Poslanci požadují také zavedení maximálních ročních limitů na zemědělské dotace, které by mohl získat jediný příjemce. U přímých plateb to má podle nich být půl milionu eur (12,2 milionu korun), u dotací z fondu rozvoje venkova pak dvojnásobek.

Výbor schválil usnesení poměrem hlasů 22 ku 4, dvojice poslanců se zdržela. Plénum o zprávě bude hlasovat patrně na březnové schůzi.

Témata:  Evropský parlament EU

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 18:57

Čím Macinka vyhrožoval Pavlovi? Nechce ho kvůli Turkovi pustit na summit NATO

Šéf diplomacie Petr Macinka na tiskovém brífinku, kam nebyla vpuštěna část médií, odmítl obvinění z vydírání hlavy státu. S ironickým podtónem se omluvil veřejnosti, že musí sledovat jeho osobní rozepři s prezidentem, a zdůraznil, že jeho kroky jsou legální. Podle něj jde o běžné politické vyjednávání s Petrem Pavlem, který se podle Macinky stal aktivním politikem a musí se naučit v tomto prostředí pohybovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.