Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom dnes členové zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná. Europoslanci v zájmu energetické nezávislosti na Rusku rovněž usilují o co nejrychlejší schválení návrhu na povinné plnění plynových zásobníků před zimní sezónou.
Evropský blok za téměř dva měsíce od začátku ruské invaze schválil pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.
"Sankce jako odstrašení nefungují, válka bohužel pokračuje," prohlásil dnes šéf zahraničního výboru EP David McAllister. Podle německého lidoveckého europoslance stále existuje velký prostor k obcházení postihů, ačkoli se členské státy snaží zlepšovat jejich účinnost.
Většina členů výboru se shodovala, že rezervy má unie například v sankcích proti bankám, jichž byl zatím ušetřen největší ruský bankovní dům Sberbank. Méně jednotný přístup mají poslanci k nejdiskutovanějšímu opatření, jímž je embargo na dovoz energií.
"Musíme udělat mnohem víc, než jsme učinili dosud. Žijeme ve velkém pohodlí, zatímco Ukrajinci trpí," prohlásila francouzská liberální europoslankyně Nathalie Loiseauová. Zákaz dovozu ropy a plynu podpořil i chorvatský socialista Tonino Picula, podle něhož "demokracie stojí peníze".
Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla EU, proti se ale z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové má chystaný šestý balík sankcí zasáhnout zmíněnou banku Sberbank a nespecifikovaným způsobem se dotknout i dovozu ruské ropy.
Komise také ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na Rusku v březnu navrhla, aby EU od letošního listopadu plnila své plynové zásobníky z 80 procent, od listopadu 2023 potom před každou zimou z 90 procent. Europarlamentní zpravodaj návrhu Jerzy Buzek dnes prohlásil, že poslanci se budou snažit pravidla projednat ve zrychleném režimu, aby dosáhli s členskými státy dohody na jejich konečném znění před letními prázdninami.
"Musíme přesně definovat sérii kroků, které bude komise podnikat, pokud by některé země systematicky neplnily stanovené cíle," popsal Buzek hlavní nevyřešený bod návrhu. V současnosti jsou unijní zásobníky podle komise plné z necelé třetiny.
S europoslanci dnes na dálku hovořilo několik ukrajinských činitelů, mezi nimi starosta Rusy ovládnutého města Melitopol Ivan Fedorov.
"Jestli rychle něco neuděláme, pak i evropským zemím hrozí, že na ně válka tvrdě dopadne," vyzval k rychlé pomoci Ukrajině starosta, jehož ruské vojsko v březnu pět dní drželo v zajetí.
Související
24. června 2024 11:15
14. května 2024 15:52
12. dubna 2024 19:30
27. března 2024 17:32
23. února 2024 18:40
