Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europoslanci schválili žalobu na EK, otálí podle nich s ochranou unijních peněz

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Poslanci Evropského parlamentu se dnes shodli na podání žaloby na Evropskou komisi, která podle nich příliš otálí s využíváním nového pravidla podmiňujícího čerpání unijních peněz dodržováním principů právního státu.

Evropští zákonodárci v usnesení schváleném velkou většinou hlasů požadují, aby komise do dvou týdnů začala podmínku uplatňovat při výplatách peněz z fondu obnovy, které se má rozběhnout o letních prázdninách. Unijní exekutiva tvrdí, že během následujících týdnů doladí detaily využívání systému.

Jeho účelem je ochránit bezprecedentní balík více než 1,8 bilionu eur (přes 45 bilionů korun), tvořený sedmiletým rozpočtem a fondem obnovy, před zneužíváním v zemích, které efektivně nevyšetřují korupci či střet zájmů. Na zavedení systému se členské státy a parlament shodly koncem loňského roku, přestože Maďarsko a Polsko dlouho nesouhlasily a hrozily zablokováním rozpočtu. Právě tyto země, s nimiž vedou orgány EU řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot, se dopadů mechanismu obávají nejvíce a obrátily se kvůli němu na soud EU. Komise tvrdí, že připravuje podrobná vodítka pro uplatňování podmínky a zároveň čeká na vyjádření justice oslovené Varšavou a Budapeští.

S tím však poslanci nejsou spokojeni. V usnesení, které dnes podpořilo 506 poslanců ze 684 hlasujících, požadují, aby komise začala podle nového pravidla aktivně jednat do dvou týdnů. V opačném případě dali šéfovi europarlamentu Davidu Sassolimu za úkol, aby podal na komisi žalobu pro nečinnost.

"Nemáme žádnou šanci ochránit historický rozpočet EU před (maďarským premiérem Viktorem) Orbánem a jeho kumpány, pokud nezačne (komise) používat podmínku právního státu. Ne za pár měsíců, hned,“ prohlásila maďarská opoziční europoslankyně Katalin Csehová z liberální frakce, která byla jednou z iniciátorek výzvy. Orbán podle řady poslanců rozděluje unijní fondy mezi spřízněné podnikatele a zároveň omezuje svobodu médií, akademických institucí či justice. Maďarská vláda označuje zavedení mechanismu za snahu připravit zemi o unijní peníze.

"Komise je neaktivní, zatímco útok na naše hodnoty, naše práva a naše peníze pokračuje každý den," prohlásil další ze spoluautorů usnesení Daniel Freund z klubu zelených. Výzvu k využití mechanismu, který se vedle Maďarska či Polska může v souvislosti se střetem zájmů premiéra Andreje Babiše dotknout i Česka, podpořila i většina českých europoslanců, proti hlasovali jen občanští demokraté a představitelé SPD.

Komise byla již v minulosti opakovaně terčem kritiky zákonodárců, že pro ochranu unijního rozpočtu dělá málo, například i v souvislosti s auditem firem kolem Agrofertu. Komisař pro rozpočet Johannes Hahn ve středu europoslance přesvědčoval, aby pro žalobu nehlasovali, neboť jim ještě v červnu komise předloží zmíněné instrukce k využití pravidla, které nejprve konzultuje se členskými státy. Podle poslanců ale toto projednávání neopravňuje EK odkládat plnění svých povinností.

Témata:  Evropský parlament Evropská komise (EK)

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 5:00

Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy se v únoru vrátí

Meteorologové zveřejnili výhled počasí na nadcházející čtyři týdny, který pokrývá období do 22. února 2026. Podle aktuálních dat se očekává, že teplotní trend z ledna bude pokračovat i nadále, což znamená, že celé období by mělo být jako celek teplotně průměrné. Nejnižší noční teploty se budou nejčastěji pohybovat v rozmezí -1 až -5 °C, ovšem při vyjasnění nebo na sněhové pokrývce mohou klesnout i hlouběji. Denní maxima by měla dosahovat +1 až +5 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.