Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evoluce v přímém přenosu. Co dělá změna klimatu s ptáky? Vědci jsou zaskočeni

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: MiZ, EuroZprávy.cz

Ornitolog Dave Willard po 40 let sbíral mrtvolky ptáků, kteří zahynuli při nárazu do mrakodrapů v Chicagu, a také osobně změřil více než 70.716 takto nalezených ptáků. Zjistil, že se ptáci v oblasti postupem doby zmenšují. Podle studie, vypracované na základě jeho měření, došli nyní vědci k názoru, že jak se klima otepluje, zmenšuje se u ptáků trup a zvětšuje rozpětí křídel.

Informuje o tom server BBC News. Studie představuje jeden z největších ornitologických výzkumů svého druhu a že její poznatky jsou důležité pro pochopení, jak se zvířata přizpůsobují změnám klimatu. Studie zahrnula celkem 52 druhů severoamerického stěhovavého ptactva.

"Zjistili jsme, že téměř všechny druhy se zmenšují," řekl vedoucí výzkumu Brian Weeks, působící jako docent na katedře životního prostředí na Michiganské univerzitě. "Druhy byly rozmanité, ale reagovaly podobně. Konzistence je šokující," dodal.

Studie reakcí zvířat na klimatické změny se často zaměřují na geografické aspekty či načasování životních událostí, jako jsou trasy migrace a rozmnožování. Tato studie však naznačuje, že třetím zásadním aspektem je morfologie, tedy zkoumání stavby samotných organismů.

Congratulations @BriWeeks_MI and @winger_ben on this awesome paper showing birds have decreased body size and increased wing length over 40 years of climate change. So excited to be working with you! https://t.co/4wrIgmuMsw

— marketazimova (@marketzimova) December 5, 2019

"To je jeden z hlavních důsledků," míní Weeks. "Je těžké pochopit, jak se druh přizpůsobí, aniž by braly v úvahu všechny tři tyto věci."

Zjištění ukázala, že v letech 1978 až 2016 se délka spodní části nohou ptáků - běžná míra velikosti těla - zkrátila o 2,4 procenta. Současně se křídla prodloužila o 1,3 procenta.

Důkazy tak svědčí o tom, že oteplování způsobilo zmenšení těla, což se kvůli zachování migrace kompenzovalo prodloužením délky křídla.

"Migrace je neuvěřitelně náročná věc, kterou stěhovaví ptáci dělají," uvedl Weeks a vysvětlil, že menší velikost těla vyžaduje menší výdej energie k dokončení dlouhého putování. A největší pravděpodobnost přežít na dálkových trasách měli ptáci s delším rozpětím křídel, která kompenzovala jejich menší těla.

Vědci si nejsou zcela jisti, proč vyšší teploty způsobují zmenšování ptáků. Jedna teorie tvrdí, že menší zvířata se lépe ochlazují, tedy rychleji ztrácí tělesné teplo díky většímu poměru povrchu k objemu.

Shromáždění vzorků podle Weekse umožnilo "herkulovské úsilí" Davea Willarda, spoluautora studie a ornitologa ve Field Museum v Chicagu.

Willard začal v roce 1978 po ránu chodit okolo výškových budov během jarního a podzimního stěhování ptáků a sbírat exempláře, které do mrakodrapů narazily.

Ptáci obvykle migrují v noci a přitahuje je umělé světlo budov, což způsobuje smrtící nárazy do oken. Při těchto srážkách každý rok přijdou o život odhadem stovky milionů ptáků.

"(Willard) tehdy nepomýšlel na studii. Jen si myslel, že by to mohlo být v budoucnu užitečné," řekl Weeks.

Postupem let ke sběru přispělo mnoho dalších dobrovolníků a vědců. Willard změřil všech 70.716 exemplářů sám a za pomoci stejných metod.

Studie, která byla tento měsíc publikována v časopise Ecology Letters, je postavena na rostoucím množství důkazů, podle kterých se zvířata během oteplování klimatu zmenšují. K stejnému zjištění dospěla v roce 2014 studie o vysokohorských kozách a v témže roce studie o mlocích.

Témata:  pactvo příroda vědci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.