Evropská komise vyzvala k přijetí Chorvatska, Rumunska i Bulharska do Schengenu

"Schengen je Evropa. Tyto tři členské státy si zaslouží cítit se naplno její součástí," uvedla na tiskové konferenci eurokomisařka Ylva Johanssonová. "Čekání bylo dlouhé, řekla bych příliš dlouhé," dodala.

Unijní exekutiva už od roku 2011 považuje Rumunsko a Bulharsko za kandidáty připravené na vstup do Schengenského prostoru, v případě Chorvatska dospěla k tomuto stanovisku v roce 2019. Po přijetí všech tří zemí opakovaně volá také Evropský parlament.

Rozhodující slovo ovšem mají unijní vlády, přičemž rozšíření Schengenu lze v Radě schválit pouze jednomyslně. Potenciální překážkou se aktuálně zdá být Nizozemsko, jehož parlament v říjnu přijal usnesení, které vyzývá vládu k blokování vstupu Rumunska a Bulharska do zóny bez hraničních kontrol. Nizozemský premiér Mark Rutte nicméně o několik dní dříve uvedl, že každá země naplňující příslušné podmínky "se musí připojit do Schengenského prostoru".

Nizozemští poslanci ve své rezoluci hovoří o problémech dvou uvedených zemí s korupcí a organizovaným zločinem a požadují další vyšetřování, podobné výhrady zaznívají také ze Švédska. Podle Evropské komise nicméně mají členské země k dispozici veškeré informace potřebné k vynesení kladného verdiktu.

Rozšíření zóny volného pohybu je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU, které končí na konci roku. Podle Johanssonové plánuje Česko otázku přijetí tří uchazečů zařadit na program jednání ministrů vnitra v první polovině prosince. Uvažuje se prý o odděleném hlasování o Chorvatsku a druhému bodu ohledně Rumunska a Bulharska.

"Komise vyzývá všechny členské země, aby české předsednictví plně podpořily," uvádí unijní exekutiva v čerstvě publikovaném hodnocení.

Pokud by rada požadovaný krok učinila, rozrostl by se Schengenský prostor na 29 zemí. Aktuálně jej tvoří 22 členských zemí EU a také Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do Schengenu vstoupilo na konci roku 2007.

Podle Evropské komise je přijetí nových členů v zájmu celé EU. "Zajistí to, že unie bude silnější, skrze posílenou ochranu naší společné vnější hranice a efektivní policejní spolupráci, bude více prosperovat, v důsledku eliminace ztrát času na hranicích a usnadnění kontaktů mezi lidmi a podniky, a bude atraktivnější, jelikož výrazně rozšíří největší sdílený prostor na světě bez vnitřních hraničních kontrol," uvádí unijní exekutiva.

Jak ovšem znovu ukázaly poslední týdny, kontroly na hranicích uvnitř Schengenu mohou být dočasně obnoveny. Kvůli zvýšeným počtům migrantů přicházejících do EU z Balkánu po této možnosti sáhlo také Česko, které v září zahájilo kontroly na hranici se Slovenskem. Čelí kvůli tomu obviněním Bratislavy, že nedodržuje schengenský kodex a bilaterální dohodu o vracení migrantů.

Témata:  Evropská komise (EK),  EU,  Chorvatsko,  Rumunsko,  Bulharsko