Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.
Pro revizi systému obchodování s povolenkami (ETS) zvedlo roku 413 poslanců, 167 bylo proti. Prošlo také opatření ohledně přezkumu emisních povolenek v letectví a zavedení nového systému, takzvaného ETS II, který má od roku 2027 zpoplatnit emise vznikající kvůli pohonným hmotám využívaných v silniční dopravě a emise plynoucí z užívání budov.
Většina evropských zákonodárců se také vyslovila pro uhlíkové vyrovnání na hranicích, kterým chce unijní blok zajistit, aby země mimo EU zvýšily své cíle ve snižování emisí. Podle tohoto mechanismu budou muset dovozci zboží, na které se vztahuje unijní systém obchodování s povolenkami, zaplatit rozdíl mezi cenou za emise uhlíku v zemi výroby a cenou uhlíkových povolenek v EU. Europoslanci rovněž podpořili vytvoření takzvaného sociálního fondu, který má ochránit domácnosti a malé podnikatele před vysokými cenami energií a náklady na dopravu.
Schválení změn v systému obchodování s povolenkami vítá český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), podle něhož opatření skutečně povedou ke snižování emisí. Jako podstatné také vnímá, že příjmy z emisních povolenek, musejí vlády použít na opatření související s klimatem. "Konečně se podařilo dojednat, že příjmy, které budou mít vlády z emisních povolenek, se musí vrátit do dekarbonizace. V minulosti totiž řada zemí používala příjmy k financování rozpočtu," řekl ČTK. Vytvoření jednotného systému ETS II pro budovy a pohonné hmoty také považuje za lepší řešení než scénář, v němž by jednotlivé členské země musely přicházet s řešeními, jak omezovat takto vzniklé zplodiny.
Negativně naopak nová opatření hodnotí místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, ALDE), která v tiskové zprávě uvedla, že pro ně nehlasovala. Obává se, že kvůli přezkumu emisních povolenek v letectví hrozí zdražování letenek, přestože letecký průmysl se podle ní na emisích zásadně nepodílí. Na rozdíl od Niedermayera se Charanzová domnívá, že zpoplatnění emisí z vytápění budov, které se dotkne plynáren a tepláren, povede ke zvýšení cen energií.
Cena emisních povolenek v evropském systému ETS v únoru letošního roku poprvé překonala hranici 100 eur (2374 korun) za tunu. Emisní povolenky si v současnosti kupují uhelné elektrárny, ocelárny, cementárny a další průmyslové podniky včetně například cukrovarů.
Témata: Evropský parlament, emise
Související
19. září 2024 18:31
15. července 2024 14:40
2. července 2024 18:01
30. června 2024 16:40
27. června 2024 18:41
19. června 2024 18:57
