Evropští vojáci na Ukrajině? Koncept nabírá reálné obrysy, překážkou je ale slabost Britů a Francouzů

Debaty o možném vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu nabývají konkrétnějších obrysů. Myšlenku poprvé před rokem nastínil francouzský prezident Emmanuel Macron, tehdy však čelil skepsi.

Nyní se situace mění – zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg naznačil, že EU by mohla být vyloučena z jednání o ukončení války, což v unijních kruzích vyvolává rostoucí tlak na to, aby Evropa posílila svůj vliv a ukázala svou relevanci. Informoval o tom server RFE/RL.

Konkrétní podoba těchto mírových sil zatím zůstává nejasná, avšak podle bývalého vysokého představitele NATO Jamieho Shea by musely mít značný rozsah, aby byly skutečně efektivní. „Pro Evropany to bude obtížný úkol, ale nelze se mu vyhnout, má-li být na Ukrajině omezena hrozba Ruska pro NATO. Může být zapotřebí přibližně 50 tisíc evropských vojáků, což znamená celkovou strukturu sil 150 tisíc s bezproblémovou rotací,“ vyčíslil.

Britský premiér Keir Starmer zdůraznil potřebu amerického zapojení, zejména v oblasti letectva, zpravodajských služeb a protiletecké obrany. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa však zatím jakoukoli účast předběžně odmítá. „Evropané budou mít na paměti bosenské fiasko z počátku devadesátých let, kdy byli Evropané na zemi a byli neustále kritizováni Američany, kteří byli bezpečně ve vzduchu,“ připomněl Starmer.

Podle zářijové zprávy britského parlamentu nejsou britské ozbrojené síly dostatečně připravené čelit ruské hrozbě. Premiér je již loni v červenci označil za „vyprázdněné“, což odráží dlouhodobý fakt, že se od roku 2001 britská armáda primárně soustředila na protiteroristické a protipovstalecké operace, což vedlo k oslabení její konvenční bojové kapacity.

Francouzská armáda je na tom o něco lépe, avšak podle tamních expertů stále čelí vážným výzvám. Dlouhodobé nasazení v Africe ji značně vyčerpalo, což by mohlo omezit její schopnost zvládnout případný konflikt vyšší intenzity. „Zbývá nám pouze šest raketometů dlouhého doletu a postrádáme skutečné prostředky pro boj s drony,“ varoval bezpečnostní expert Léo Péria Peigné.

Ať už bude k zajištění míru nasazen kdokoli, bude čelit vážnému problému. Například poslanec německé CDU Juergen Hardt připustil, že by Němci mohli působit na Ukrajině „na základě rezoluce OSN, kde budou mezinárodní síly požádány o průzkum nebo přispění k tomuto míru“.

Onen problém tkví v tom, že jakákoli mírová mise schválená OSN bude čelit ruskému tlaku. „Problém s tradičními mírovými misemi spočívá v tom, že jsou vázány rozhodnutím OSN, což znamená, že Rusko může misi kdykoli vetovat nebo ukončit,“ varoval Nicu Popescu z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

„Využijeme síly NATO, které v současné době brání hranice NATO ve střední a východní Evropě? Polsko je proti tomu. A zaměříme se spíše na budování ukrajinské armády jako hlavní odstrašující síly a budeme vynakládat peníze spíše na ni než na evropské ujišťovací síly, jak prosazuje Dánsko?“ uzavřel.

Jak „neohrozit“ Rusko?

Podle prezidenta Zelenského by „stačilo“ přibližně 200 tisíc zahraničních vojáků, nicméně pouhých 40 tisíc by pro Evropu představovalo značnou zátěž. Nešlo by totiž jen o symbolickou přítomnost, ale o aktivní zabezpečení Ukrajiny proti možné ruské agresi. „Skutečné odstrašující síly by obvykle vyžadovaly hodně přes 100 000 vojáků vyčleněných pro misi pro pravidelné rotace a mimořádné situace,“ zdůraznil expert na válečná studia Lawrence Freedman z King’s College London.

Naopak vyslání příliš mnoha vojáků by podle německého podplukovníka Aldema Kleemanna znamenalo výzvu pro Rusko. „Poskytnutí příliš malého počtu vojáků nebo trojnásobných sil bez posil by se rovnalo blufování, které by mohlo Rusko vyzvat k testování vody, a státy NATO by tomu jen stěží dokázaly čelit,“ upozornil Kleemann.

I z toho důvodu odmítá přímé zapojení svých sil Polsko. „Polsko chápe, že potřebuje, aby se Spojené státy zapojily do jakéhokoli takového návrhu, takže chce vidět, co chce Trump udělat. Chce od Trumpa záruky, že bude existovat americká bezpečnostní pomoc na podporu Evropanů v první linii,“ vysvětlila analytička Alexandra de Hoop Schefferová.

Evropa ale musí něco dělat. „Bude důležitá evropská ochota být připraven udělat něco užitečného pro Ukrajinu bez Američanů, aby bylo zajištěno, že Evropa bude mít místo u stolu, až k jednání nakonec dojde,“ připustil bývalý britský velvyslanec v Rusku Anthony Brenton.

Témata:  válka na Ukrajině