Experti vyčíslili, kolik stojí změny počasí. Zaplaťte hned, vyzvali svět. Jinak bude situace mnohem horší

Podle odborníků potřebují rozvojové země minimálně bilion dolarů ročně do roku 2030, aby mohly přejít na ekologičtější energetické zdroje a chránit se před extrémními klimatickými událostmi. Informaci přinesla agentura Reuters.

Financování je na COP29 hlavním tématem. Reuters připomíná, že cíl ve výši 100 miliard dolarů ročně pro rozvojové země byl sice dosažen, avšak s dvouletým zpožděním. Navíc většina těchto prostředků byla poskytnuta ve formě půjček místo grantů, což je podle příjemců nevhodné a mělo by se to změnit.

Čtvrteční jednání začalo zprávou nezávislé skupiny expertů pro financování klimatických opatření, která uvádí, že cílová částka by se měla do roku 2035 zvýšit na 1,3 bilionu dolarů ročně. Experti rovněž varují, že pokud se investice neuskuteční včas, celková potřebná částka se bude dále zvyšovat.

„Jakýkoliv výpadek investic před rokem 2030 zvýší tlak na následující roky a zkomplikují se tím i náklady na dosažení klimatické stability,“ uvádí se ve zprávě. „Čím méně toho svět dosáhne nyní, tím větší budou náklady později.“

Podle Reuters bude dosažení dohody v Baku náročné. Mnohé západní vlády váhají s navýšením financí, pokud se nepřipojí další země, včetně Číny. Složitou situaci dále komplikuje nedávné zvolení Donalda Trumpa zpět do úřadu prezidenta USA, neboť Trump je znám svým skeptickým přístupem ke klimatickým otázkám. Proto se delegáti na konferenci zaměřují i na jiné finanční zdroje, například Světovou banku. 

Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na COP29 v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.

Prohlášení také apeluje na vyspělé země, aby plnily své finanční závazky a vedly cestu k financování klimatických opatření. Společně s tím se objevila i výzva k hledání inovativních způsobů financování, které by mohly napomoci zvýšení objemu dostupných prostředků.

Mezi signatáře výzvy patří vedle Německa také další země jako Francie, Španělsko a Kanada, stejně jako několik ostrovních států a afrických zemí, které patří k těm nejohroženějším.

Německo se zavázalo od příštího roku vyčlenit šest miliard eur ročně na podporu klimatických opatření. Tento příslib však vzbuzuje otázky, protože německé rozpočtové plány dosud neukázaly dostatečné finanční krytí těchto závazků.

Klimatičtí aktivisté varují, že nesplní-li Německo své sliby, může to ohrozit jeho důvěryhodnost v očích mezinárodního společenství a podkopat důvěru ostatních zemí v podobné závazky.

Vedle požadavku na zvýšení finančních příspěvků se v prohlášení hovoří také o nutnosti inovativních řešení financování. Ta by měla zahrnovat nové přístupy, které by mohly usnadnit a urychlit přístup k potřebným prostředkům.

Financování klimatických opatření je jedním z klíčových bodů COP29, přičemž představitelé klimaticky zranitelných zemí zdůrazňují, že bez adekvátních finančních zdrojů zůstane mnoho slibů nesplněných.

Odborníci varují, že pokud nebudou splněny finanční závazky, hrozí řetězová reakce, která by mohla vyvolat ještě závažnější klimatické problémy, ohrozit biodiverzitu, zvýšit hladinu moří a vést ke katastrofickým změnám pro nejzranitelnější komunity.

Výzva na COP29 zdůrazňuje, že klimatická změna je globálním problémem, který vyžaduje solidaritu a spolupráci nejen na úrovni jednotlivých států, ale také na globální scéně, a apeluje na světové lídry, aby spojili své síly a vytvořili společný fond, který by financoval boj proti klimatickým změnám.

Témata:  klimatická konference (COP29),  klimatická změna