Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francie odmítla informace z uniklých dokumentů, že má na Ukrajině vojáky

Armáda Francie
Armáda Francie
Foto: Armée de Terre

Francouzské ministerstvo obrany dementovalo informaci obsaženou v jednom z uniklých dokumentů o vojenských operacích na Ukrajině, že má v napadené zemi své vojáky. Informoval o tom dnes server Politico. Dokumenty, které se přisuzují Pentagonu, kolují už několik dní po sociálních sítí. Podle Kyjeva obsahují smyšlené údaje a podle vojenské analytiků mohly být upravené pro dezinformační účely.

"Do operací na Ukrajině nejsou zapojené francouzské síly," cituje odpověď spolupracovníků francouzského ministra obrany Sébastiena Lecornua deník Le Monde. "Nekomentujeme dokumenty, jejichž původ je nejistý," dodal ministrův tým.

Podle deníku The Guardian jeden z dokumentů uvádí, že se na Ukrajině pohybují malé kontingenty speciálních sil ze států NATO. Vedle Francie se jedná podle těchto tvrzení o USA, Británii či Lotyšsko.

Není jasné, jak se dokumenty dostaly na sociální sítě, hojně je však šířily proruské vládní kanály. Podle ukrajinských představitelů dokumenty obsahují "obrovské množství vymyšlených informací". Vojenští analytici se domnívají, že část dokumentů byla upravena, některé soubory se ale zdají být autentické.

Dokumenty a příspěvky na internetu mohou být selektivně upraveny tak, aby prezentovaly dezinformace Kremlu, domnívají se odborníci. V jednom z příspěvků je například uvedeno, že při invazi zemřelo 16.000 až 17.500 ruských vojáků. Pentagon a další analytici ale ve skutečnosti odhadují, že Rusko přišlo až o 200.000 vojáků.

Témata:  Francie válka na Ukrajině Armáda Francie

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.