Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francouzští centristé v parlamentních volbách vítězí velmi těsně nad levicí

Francie
Francie
Foto: Pixabay

Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů. Podle francouzských médií jde o konečný výsledek, volby budou pokračovat druhým kolem příští neděli.

Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové má 18,68 procenta hlasů a jemu blízké Znovudobytí! Érika Zemmoura 4,24 procenta.

Konzervativní Republikáni Christiana Jacoba získali 10,42 procenta hlasů.

K urnám přišlo 47,5 procenta voličů, což média označují za historicky nízkou účast.

Jeden z Mélenchonových spojenců Manuel Bompard, který kandidoval v Marseille, o správnosti výsledků pochybuje. Podle něj NUPES dostala o 200.000 hlasů více, než bylo do výsledků započítáno. Bompard ale své tvrzení ničím nedoložil.

Podle projekcí agentury Elabe bude mít Spolu v 577místném parlamentu po druhém kole 260 až 300 křesel a levice zaznamená svůj největší vzestup od roku 2017 s počtem mandátů mezi 170 až 220.

Témata:  Francie volby ve Francii 1 Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 15:28

Emotivní pocta Aničce Slováčkové: Český slavík uctil její památku

Jedinečným a emotivním okamžikem slavnostního předávání hudebních cen Český slavík 2025 ve Foru Karlín se stala dojemná vzpomínka na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Poctu její památce a tvorbě vzdal její bratr Felix Slováček mladší, bývalá kapela a nejbližší přátelé, mezi nimiž nechyběli Karolína Fišerová, Marta Jandová a Milan Peroutka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.