reklama

Gazprom přerušil dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 ve středu. Zdůvodnil to další údržbou, která měla skončit dnes ráno. V pátek ale Gazprom uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila v kompresorové stanici Portovaja únik oleje, takže není možné zajistit bezpečný provoz.

Gazprom neuvedl, za jak dlouho by Nord Stream 1 mohl znovu spustit. Siemens Energy uvádí, že závady tohoto typu by neměly zamezit v provozu plynovodu a že kompresorová stanice Portovaja má i jiné turbíny, které mohou Nord Stream 1 udržet v provozu.

Rusko tranzit plynu přes Ukrajinu do EU zajišťuje přes měřicí stanici Sudža, která leží blízko hranic s Ukrajinou. Od května se přes Ukrajinu dostává do EU zhruba o třetinu méně ruského plynu než předtím. Ukrajina totiž rozhodla, že Gazpromu neumožní tranzit ruského plynu přes stanici Sochranovka, jeden ze dvou tranzitních bodů na ukrajinském území. Zdůvodnila to invazí ruských vojsk.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře do Německa a je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.

Siemens a Gazprom se přou ohledně plynovodu Nord Stream 1

Německá společnost Siemens Energy je podle ruské plynárenské společnosti Gazprom připravena pomoci s opravou zařízení kompresorové stranice odstaveného plynovodu Nord Stream 1. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Německý podnik na to ale zareagoval oznámením, že k dnešku od Gazpromu žádný pokyn k opravě neobdržel. Gazprom je provozovatelem plynovodu, Siemens Energy dodavatelem kompresorových turbín.

Ruský podnik uvedl, že Siemens Energy se v souladu se smlouvou mezi oběma společnostmi "zapojil do práce" a je připraven odstranit závadu, kterou je únik oleje na kompresorové stanici Portovaja. Tato závada Gazprom v pátek přiměla k tomu, aby plynovod odstavil na delší dobu, než původně avizoval. Znovu zprovozněn po údržbě měl být Nord Stream 1 dnes ráno.

Oprava může být podle Gazpromu provedena pouze na speciálně upraveném pracovišti, které ale není k dispozici. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře do Německa a je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.

Německý úřad pro regulaci síťových služeb Bundesnetzagentur oznámil, že za současnou situaci ohledně plynu v Německu se může zaručit. Situace je ale podle něj napjatá a "zhoršení nelze vyloučit". Prohlášení vyšlo poté, co Gazprom oznámil přerušení provozu plynovodu Nord Stream.

Společnost Siemens Energy dodala pro Nord Stream některá zařízení, ke kterým zajišťuje i servis. Firma v pátek uvedla, že únik oleje nepředstavuje dostatečnou technickou překážku k zastavení toku plynu, protože zařízení je možné utěsnit na místě. Takový úkon je v rámci rutinních oprav, uvedla společnost.

"Bez ohledu na to jsme ale už několikrát upozornili, že v kompresorové stanici Portovaja je dostatek turbín na to, aby Nord Stream 1 fungoval," řekl mluvčí Siemens Energy. V prohlášení Bundesnetzagentur také stojí, že "závady, které ruská strana uvádí, nejsou technickým důvodem pro přerušení provozu" plynovodu.

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni dnes na ekonomickém fóru v italském Cernobbio řekl, že Evropská unie od Ruska očekává, že bude plnit své závazky plynoucí ze smluv. "Pokud bude ale energetické vydírání pokračovat nebo se stupňovat, EU je připravena reagovat," prohlásil Gentiloni.

Gazprom ráno avizoval, že dnes dodá přes Ukrajinu do Evropské unie 42,7 milionu kubických metrů plynu, což bude mírné zvýšení proti pátečnímu objemu 41,3 milionu metrů krychlových. Zvýšení dodávek ale nedokáže kompenzovat výpadek plynovodu Nord Stream 1.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pátek ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku snížila o více než jedno procento na 212 eur (5196 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem byla těsně pod 30 eury a před dvěma lety se pohybovala kolem 15 eur za MWh. Zvyšovat se začala už loni na podzim, podle části analytiků to byla reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po invazi ruských vojsk na Ukrajinu letos v únoru. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Spolu s cenami plynu se zvyšují i ceny elektřiny. Cena pro německý i francouzský trh s dodáním příští rok na konci srpna překonala 1000 eur za megawatthodinu, tento týden ale z těchto hodnot zhruba o 50 procent klesla. Cena pro německý trh je ale navzdory poklesu na 495 eur/MWh pořád zhruba na desetinásobku sezonního průměru z posledních deseti let. Velkoobchodní cena elektřiny pro český trh se nyní pohybuje kolem 490 eur za MWh.