Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země ruský požadavek rublových plateb označují za porušení smluv.

Smluvní závazky Gazpromu na dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu pro letošní rok činí 40 miliard metrů krychlových, což je přibližně 110 milionů metrů krychlových denně, uvedla podle agentury RIA Novosti plynárenská společnost. Za dnešní den má Gazprom v souladu s požadavky zákazníků dodat 97,2 milionů metrů krychlových plynu oproti 71,7 milionu v sobotu.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky. Kontrolu nad firmou má Kreml.

Západ hodlá omezit nákup ruských energetických surovin, protože nechce takto pomáhat financovat válku na Ukrajině. V případě plynu ale Evropská unie není jednotná. Podle plánů Bruselu by se EU přesto již letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států jako jsou USA či Katar, rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy však Kreml stále drží Evropskou unii pod krkem, protože převážná část členských zemí a rozhodující energetické podniky se strachují, co si bez ruského plynu počnou.

"Takhle se ale válčit nedá. Ve strachu ne. Pokud EU chce s Ruskem účinně ekonomicky válčit, musí být připravena inkasovat také rány," uvedl Kovanda ve svém dnešním komentáři.