Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hoteliéři v Benátkách jsou zoufalí. Turisté propadli panice kvůli mylné informaci

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Benátské hotely kvůli třem vlnám záplav, které město na laguně zasáhly od poloviny listopadu, přicházejí denně až o deset milionů eur (až 254 milionů Kč), možná i o víc. V rozhovoru s listem La Repubblica to odhadl předseda sdružení místních hoteliérů Vittorio Bonacini. Třebaže během vánočních svátků se turistický ruch krátce oživil, výletníci od listopadu zrušily podle něj polovinu rezervací.

První záplavová vlna v Benátkách, která přišla v polovině listopadu, byla nejvyšší za posledních 53 let. Voda při přílivu tehdy dosáhla až 1,87 metru. Další dvě záplavové vlny v druhé polovině prosince vystoupaly do výšky přes 1,5 metru.

Situace se odrazí i na výnosech v prvním čtvrtletí nadcházejícího roku, tvrdí Bonacini. Turisté podle něj Benátky stále považují na nejistou destinaci. Některé benátské hotely dokonce 4. ledna poprvé za svou existenci zavřou a otevřou až před karnevalem, který začíná 8. února.

Paniku mezi turisty vyvolala podle místních drobných podnikatelů neúplná informace médií. Zmíněných 1,87 metru znamená zvýšení ve vztahu k hladině moře, a nikoli v ulicích města. Bonacini vysvětluje, že od údaje je třeba odečíst něco přes metr. "Když se řekne 130 (centimetrů), znamená to, že v závislosti na části města hrozí 15 až 20 centimetrů (v ulicích)," vysvětluje.

Hoteliéři zákazníky lákají velkými slevami, ale i zcela nezvyklou atmosférou města na laguně: "Vzhledem k tomu, že turistů ubylo, stojí za to nyní do Benátek přijet a užít si nezaplněného náměstí svatého Marka."

Témata:  Itálie hotely povodně v Itálii

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.