Hrozba další uprchlické krize: Zoufalí Libanonci prchají do Sýrie, Turci je neuvítají s nadšením

Izraelské útoky v Libanonu si vyžádaly vysídlení tisíců civilistů. Podle informací OSN jde téměř o sto tisíc lidí. „Poskytujeme příchozím potraviny, vodu, přikrývky a matrace a navádíme k podpoře, která je k dispozici, jakmile se ocitnou v Sýrii,“ informovala agentura UNHCR. Dalších 112 tisíc lidí uprchlo z domovů od začátku války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, která si vyžádala i zapojení libanonského Hizballáhu.

Tragická statistika panuje i napříč syrskými uprchlíky, kteří utekli před režimem Bašára Asada a občanskou válku právě do sousedního Libanonu. Podle serveru DPA tito lidé čelí dvěma těžkým možnostem: zůstat v ostřelovaném Libanonu nebo se vrátit do Sýrie, kde na ně může čekat zatčení nebo únos – zejména v oblastech kontrolovaných vládou.

Izraelské bombardování dokonce mělo zabít celkem sto syrských uprchlíků, z toho 23 žen a 32 dětí.

Odhadem v Libanonu žije zhruba 1,5 uprchlíků ze Sýrie, což je na celkovou populaci s bezmála sedmi miliony obyvateli velice vysoké číslo. Teď jsou to paradoxně právě Libanonci, kdo prchá do Sýrie.

Kdo pomůže?

Uprchlické vlny do zahraničí jsou jedním z největších problémů, kterým dnes svět čelí. Promluvil o tom také prezident Petr Pavel během svého projevu na Valném shromáždění OSN, když kritizoval některé země, že vnímají válku na Ukrajině jako „další regionální konflikt“.

„Někteří z vás si mohou myslet, že ruská agrese proti Ukrajině je jen další regionální konflikt a obě strany se musí setkat na půl cesty. Ale neexistuje věc, jako ‚pouze regionální konflikt‘. Regionální konflikty ovlivňují bezpečnost a způsobují uprchlické vlny jinde,“ shrnul Pavel s tím, že v globalizovaném světě bezpečnost začíná „daleko za našimi hranicemi“.  

Uprchlická agentura OSN UNHCR odhaduje, že je na světě celkem 31,6 milionu uprchlíků. Jde ale pouze o ty, kteří odešli ze svých zemí. V kategorii „vnitřně vysídlených osob“ UNHCR eviduje zhruba 68,3 milionu lidí – ti byli na základě různých okolností donuceni opustit své domovy a přestěhovat se jinam v totožné zemi.

Takovou situaci v současnosti řeší například Rohingové v Myanmaru, Ujgurové v komunistické Číně, Ukrajinci, Palestinci nebo Kurdové v Turecku, Iráku a Sýrii. Podle uprchlické agentury pro Palestince UNRWA v současnosti jen v rámci palestinského národa existuje až šest milionů vysídlených, a to v rámci vlasti i směrem do ciziny.

Problémem je, že až tři čtvrtiny uprchlíků hostí země s obyvatelstvem žijícím převážně z nízkých a středních příjmů. Jako příklad lze uvést Ujgury prchající do zemí střední Asie, které jsou značně chudší než Česká republika, nebo Rohingy prchající z Myanmaru do chudého Bangladéše.

Stejně tak Palestinci hledají útočiště v Egyptě nebo Sýrii – a konkrétně na syrském území je navíc čekají problémy s autoritářským režimem tamního prezidenta Asada. Libanonci de facto po zemi nemohou prchnout nikam jinam než do Sýrie nebo Turecka.

Jak ale napsal americký list New York Times začátkem července, uprchlíci čelí nepříjemné situaci i v Turecku. Ankara sice masivně pomohla s přijetím uprchlické vlny ze Sýrie, útoky místních však nejsou žádnou výjimkou. Na tureckém území se aktuálně nachází přes tři miliony syrských uprchlíků a turečtí občané je obviňují z podněcování ekonomických problémů, včetně nízké mzdy a inflace, která v květnu přesáhla meziročních 75 %.

I na takové prostředí si libanonští uprchlíci budou muset navyknout. Napříč tureckým politickým spektrem se podle NY Times rozmohla myšlenka poslat syrské uprchlíky domů, takže vůbec není jisté, zda Turci Libanoncům své dveře otevřou.

Turecko sice vypomáhá syrským uprchlíkům, důvodem je ale především fakt, že Ankara a Damašek v současnosti mají nepřátelské vztahy. V roce 2011 turecký prezident Recep Tayip Erdogan dokonce utnul diplomatické styky se Sýrií.

Témata:  Libanon,  Sýrie