"Jak zmínil pan Charrazí, Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, ale takový program není na pořadu dne," uvedl Eslámí. Šéf íránské organizace pro atomovou energii tak částečně zopakoval slova Kamála Charrazího, vysoce postaveného poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Charrazí v červenci uvedl, že Írán je technicky schopný atomovou bombu vyrobit, ale musí se ještě rozhodnout, zda ji sestrojí.
Charrazího výroky byly podle Reuters vzácným náznakem skutečnosti, že Írán se možná zajímá o jaderné zbraně, což jinak popírá. Západní mocnosti se dlouhodobě obávají, že země usiluje o výrobu jaderné bomby. Teherán ale tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům.
Írán obohacuje uran až na 60 procent a v posledních měsících toto obohacování stupňuje. Pro výrobu jaderné bomby je vhodný uran obohacený až na 90 procent.
Ve Vídni se od loňského roku konají mezinárodní jednání, jejichž cílem je obnovit dohodu o íránském jaderném programu z roku 2015. Írán ji přestal dodržovat, když od ní v roce 2018 odstoupily Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Dohoda výměnou za zpomalení íránského jaderného programu rušila dříve uvalené mezinárodní sankce proti Teheránu. Írán tvrdí, že se k paktu opět připojí, pokud Washington zruší sankce.
Írán v neděli odpověděl na návrh šéfa diplomacie EU Josepa Borrella, který je zaměřený na záchranu jaderné dohody a usiluje o rychlé ukončení jednání. Borrell dříve uvedl, že navrhl nový text, který má pakt oživit. Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí je možné, že se brzy podaří dosáhnout dohody ohledně nových kol vyjednávání.
Širší obrysy dohody byly prakticky domluveny v březnu po 11 měsících nepřímých rozhovorů ve Vídni mezi Teheránem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena. Poté však jednání ztroskotala na požadavku Íránu, aby Washington poskytl záruky, že žádný prezident Spojených států od dohody neodstoupí. Biden to slíbit nemůže, protože jaderná dohoda je politické ujednání, nikoli právně závazná smlouva.
