Mezi úkoly mravnostní policie patřil mimo jiné i dohled nad dodržováním náboženských pravidel včetně nošení šátků na veřejnosti. Téma hidžábů se stalo rozbuškou současných masových protestů, které propukly po zářijovém úmrtí 22leté Kurdky Mahsá Amíníové. Ta skončila kvůli údajnému porušení pravidel pro nošení v šátku v cele mravnostní policie a poté zemřela.

"Mravnostní policie nemá s justicí co do činění," řekl v Komu Montazerí, který odpovídal na dotaz, proč tato jednotka nyní končí. O den dříve generální prokurátor řekl, že íránské úřady se chystají přezkoumat zákon, který ženám přikazuje povinně si zakrývat hlavu šátky. Zatím ale není jasné, zda navrhnou nějaké změny pravidel.

Jednotka mravnostní policie, jejíž název v perštině lze přeložit jako "výchovné hlídky", vznikla v roce 2006 za konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Její mužští příslušníci nosí charakteristické tmavě zelené uniformy a ženy v jejích řadách sloužily oblečené do černých čádorů, tedy úboru, který zakrývá hlavu a celé tělo až po kotníky.

Íránská mravnostní policie kvůli podílu na smrti Amíníové figuruje na sankčním seznamu Evropské unie. Ta je přesvědčená, že mladá Kurdka zemřela kvůli policejnímu násilí.

Amíníová skončila v policejní cele proto, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb. Policie tvrdila, že zemřela poté, co dostala infarkt, její rodina je ale přesvědčená, že policisté ženu zbili. Její úmrtí vyvolalo v zemi nebývalou vlnau demonstrací. Podle oficiálních údajů během nich dosud zemřelo přes 300 lidí, nevládní organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu uvádí na 450 obětí. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk koncem listopadu uvedl, že při protestech bylo zatčeno na 14.000 lidí, včetně dětí.