Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Islámské státy se dohodly na zřízení fondu na pomoc Afghánistánu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Státy z Organizace islámské spolupráce (OIC) se na svém zasedání dohodly na pomoci, která má zabránit zhroucení afghánské ekonomiky. Mimořádná schůzka OIC svolaná do Islámábádu dnes skončila dohodou o založení fondu, z nějž bude možné Afghánistánu prostřednictvím Islámské rozvojové banky poskytovat humanitární pomoc, informovala agentura AP.

Země tak nebudou muset být v kontaktu přímo s radikálním Tálibánem, který Afghánistánu od srpna znovu vládne.

Summitu se zúčastnil také americký zvláštní zmocněnec pro Afghánistán Tom West. Podle pákistánského ministra zahraničí Šáha Mahmúda Kurešího se West sešel s delegací Tálibánu vedenou jeho ministrem zahraničí Amírem Chánem Muttakím.

Podle Kurešího West řekl, že má mandát sdělit, že americká humanitární pomoc Afghánistánu nebude ničím podmíněná a že prostřednictvím Světovém banky USA mohou této zemi poskytnout 1,2 miliardy dolarů (27 miliard korun). Washington tyto Kurešího výroky nekomentoval.

Na USA roste tlak, aby uvolnily zmrazený afghánský majetek ve výši deseti miliard dolarů. Američané ale tvrdí, že část z toho je vázána na soudní spory vedené rodinami obětí atentátů na USA ze září 2001. Odpovědná za ně je teroristická skupina Al-Káida, jíž tehdy Tálibán poskytovat v Afghánistánu útočiště.

Jednání v Islámábádu se kromě představitelů islámských států zúčastnili i zástupci Číny, Ruska, OSN a Islámské rozvojové banky.

AP napsala, že pákistánský premiér Imran Chán podal Tálibánu pomocnou ruku, když řekl k výhradám vůči Tálibánu, že je třeba brát ohled na "kulturně citlivé záležitosti". Prohlásil, že práva žen a lidská práva mají v různých zemích různý význam. Některé státy poukazují na to, že Tálibán stále nezpřístupnil školy dívkám.

Témata:  Afghanistán

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.