Podle předchozího pandemického nařízení na placených plážích na jeden slunečník připadala plocha nejméně deset metrů čtverečních. S novou vyhláškou se plocha sníží na obvyklých 7,5 metru čtverečních. Některé územní celky však ponechají v platnosti rozšířené rozestupy. V regionu Emilia-Romagna tak na jeden slunečník bude i nadále připadat plocha 12 metrů čtverečních. Na volných pláží přestane platit pravidlo povinného rozestupu jednoho metru mezi rekreanty z různých domácností.

Pro vstup do barů a jiných gastronomických zařízení už nebude zapotřebí covidový pas. Při hudebních produkcích nebudou povinné roušky ani rozestupy. Vláda ale naléhá na provozovatele, aby zavedli opatření, která omezí shromažďování lidí, například rozšíření míst ve stínu. Placené pláže by měly také zavést rezervační systémy a upřednostnit bezhotovostní platby.

Itálie se snaží letos oživit své turistické odvětví. V zemi v posledních dvou letech chyběli především zahraniční návštěvníci. Podle Italské centrální banky činila jejich útrata v roce 2021 zhruba 21 miliard eur (525 miliard korun), v roce 2019 to bylo přes 44 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun).

Italská vláda chystá další fázi rozvolnění od neděle. Podle deníku Corriere della Sera covidové pasy už nebudou nezbytné pro vstup do uzavřených prostorů a na pracoviště. Povinnost zůstane jen v případě zdravotnických zařízení. Není stále jasné, jak vláda změní pravidla pro nošení roušek. Podle deníku pravděpodobně zůstane povinnost mít zakrytá ústa a nos v hromadné dopravě, na úřadech a v divadlech a kinech.

Italská vláda začala s výraznějším rozvolněním pandemických opatření v dubnu. Za poslední měsíc počet nakažených klesl o zhruba 10.000 případů denně na asi 60.000 případů denně. Počet úmrtí je stabilní kolem 140 nakažených denně.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených v posledních týdnech ohlásila řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly až ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.