Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izrael bude činit Hizballáh zodpovědným, tvrdí Gallant. Macron vyzval Írán ke zdrženlivosti

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: Élysée

Napětí na pomezi Izraele a Libanonu se i v noci na úterý nadále vyostřovalo. Zatímco Francouzi vyzývají k uvolnění eskalace, Izraelci zopakovali svá varování o tvrdé odpovědí na nedělení útok na fotbalové hřiště v Golanských výšinách. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí pozdě večer reagoval na íránské výhrůžky z téhož dne. Vyzval Írán, aby se „vyhnul regionální vojenské eskalaci“. Francie plánuje zůstat v kontaktu se všemi znepřátelenými stranami, aby se „zabránilo válce, která by měla pro region zničující důsledky“, jak napsala americká stanice CNN.

„Zdůraznil Macron, že je třeba učinit vše pro to, aby nedošlo k regionální vojenské eskalaci, a že Írán v tom musí hrát roli tím, že přestane podporovat destabilizující aktéry a vyzve ke zdrženlivosti,“ napsal úřad francouzského prezidenta ve svém prohlášení.

O pár hodin dříve izraelský ministr obrany Yoav Gallant řekl svému americkému protějšku Lloydu Austinovi, že „Izrael bude činit Hizballáh zodpovědným“ za sobotní smrtící úder na Golanských výšinách, při němž zemřelo 12 mladých lidí včetně dětí.

„Ministr Gallant vyjádřil své uznání ministru Austinovi a americké administrativě za jejich jasný postoj vůči útoku Hizballáhu a za jejich trvalý závazek vůči bezpečnosti Izraele,“ uvedla tisková kancelář izraelské vlády.

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac v pondělí vyzval NATO, aby vyloučilo Turecko. Reagoval tak na výhrůžky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který hrozil Izraeli vojenskou akcí, uvedla agentura Reuters.

„Vzhledem k Erdoganovým hrozbám útoku na Izrael a jeho nebezpečné rétorice, nařídil ministr zahraničí Jisrael Kac diplomatům, aby okamžitě kontaktovali všechny členy NATO, požadovali odsouzení Turecka a jeho vyloučení z Aliance,“ oznámilo izraelské ministerstvo zahraničí.

EuroZprávy.cz o možném konfliktu mezi americkou a tureckou armádou – dvěma nejsilnějšími ozbrojenými silami NATO – psaly v pondělí zde.

Ačkoli včera Spojené státy a některé evropské země vyzvaly své občany, ať urychleně opustí Libanon, Washington neplánuje evakuaci Američanů. „Nemáme žádné plány ani oznámení, pokud jde o evakuaci nebo snahy o evakuaci soukromých občanů USA z Libanonu,“ přiblížil mluvčí ministerstva zahraničí USA Vedant Patel.

„Naším poselstvím pro americké občany v Libanonu nadále zůstává, že by se měli zaregistrovat do programu Smart Traveler, aby mohli dostávat důležité zprávy o bezpečnostních podmínkách na místě a dalších úvahách a faktorech, které mohou mít,“ shrnul Patel.

Washington pro americké občany v Libanonu vydal cestovní doporučení třetího stupně, což znamená „doporučení ke zvážení cesty“; pro jižní Libanon platí čtvrtý stupeň – „necestovat“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zavítal do města Majdal Šams, kde se v neděli odehrál smrtící raketový útok na dětské hřiště, který zabil 12 dětí a dospívajících. „Tyto děti jsou naše děti, jsou do děti nás všech. Stát Izrael to nehodlá a nemůže nechat být. Naše odpověď přijde a bude tvrdá,“ upozornil premiér podle americké stanice CNN.

Témata:  Izrael Libanon Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.