Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izrael podle komise OSN porušuje mezinárodní zákon okupací a anexí území

Izrael, Jeruzalém
Izrael, Jeruzalém
Foto: Pixabay

Izraelský premiér Jair Lapid se dnes ostře ohradil proti čtvrteční zprávě mezinárodní komise OSN zřízené loni po bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Komise obvinila Izrael z porušování mezinárodního práva, vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby ukončila izraelskou okupaci palestinských území, a jednotlivé členské státy OSN, aby začaly stíhat izraelské představitele.

Lapid podle serveru The Times of Israel řekl, že je zpráva "zaujatá, mylná, navádějící a bezostyšně nevyvážená". "Ne veškerá kritika Izraele je antisemitismem, ale tuto zprávu napsali antisemité," uvedl Lapid.

Izraelská média uvádějí, že komise, která měla vyšetřovat porušení práva při izraelsko-palestinském konfliktech, v 28stránkové zprávě ani jednou nepoužila výrazy Hamás, terorismus nebo raketa. Loňský konflikt zahrnoval mohutnou palestinskou raketovou palbu na Izrael.

Komise vydala už druhou svou zprávu a tuto představí 27. října ve Valném shromáždění OSN. Stojí v ní, že Izrael porušuje mezinárodní právo okupací Západního břehu Jordánu. Tím, že tam vystavěl osady pro Židy, vytvořil podmínky, aby tato okupace byla trvalá. Dále pak podle zprávy právo porušil anexí východního Jeruzaléma a také syrského území na Golanských výšinách. "Jde o vyvlastňování území a přírodních zdrojů, stavbu osad a základen, omezování palestinské výstavby a uplatňování izraelského práva na osadníky na Západním břehu," stojí ve zprávě.

Komisi vede Jihoafričanka a bývalá Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. Mezi třemi členy je Ind Milún Kothari, který se loni musel omluvit za výrok o židovské lobby a za zpochybnění členství Izraele v OSN. Australan Chris Sidoti, který je také v komisi, minulá obvinění z antisemitského charakteru komise zamítl s tím, že je jich jako "rýžových zrnek při svatbě".

K čerstvé zprávě se vyjádřil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price, který odmítl srovnání mezi akcemi Ruska na Ukrajině a počínáním Izraele vůči Palestincům.

Izrael po válce z roku 1967 anektoval východní Jeruzalém, což světové společenství neuznává. Na Západním břehu má armádu a ačkoli se z Pásma Gazy stáhl roku 2005, kontroluje jeho hranici, což se označuje za pokračování okupace i tohoto území.

Pillayová ve čtvrtečním prohlášení pro média uvedla, že VS OSN nedávno odsoudilo ruskou anexi čtyř ukrajinských regionů jako nelegální. Hlasovalo pro to 143 států včetně Izraele. "Nedávné prohlášení generálního tajemníka OSN a mnoha členských států znamená, že jakýkoli pokus o jednostrannou anexi území jednoho státu druhým je porušením mezinárodního práva a je neplatné. Dokud se to nebude požadovat univerzálně, včetně situace na palestinských územích, pak je tento základní princip Charty OSN bez významu," řekla Pillayová.

Price prohlásil, že americká administrativa "kategoricky" odmítá srovnávat počínání Ruska s Izraelem. "Rusko zahájilo brutální agresivní válku proti jinému suverénnímu státu, který Kreml nijak neohrožoval. Zahájilo vojenské tažení, jehož cenu lze měřit ztrátou tisíců životů," řekl Price. Na dotaz novináře, zda rozdíl spočívá v tom, že Ukrajina je suverénní stát, zatímco Palestina ne, odpověděl, že je to "klíčový rozdíl".

Témata:  Izrael Palestina OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.