Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izraelci chtějí zlepšit humanitární pomoc pro Gazu

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: unmultimedia.org

Izrael se pokusí "zaplavit" Pásmo Gazy humanitární pomocí, která bude do této palestinské enklávy přicházet z více směrů a různými způsoby. Uvedla to dnes izraelská armáda prostřednictvím svého mluvčího Daniela Hagariho.

"Pokoušíme se tuto oblast zaplavit, zaplavit ji humanitární pomocí," uvedl Hagari na čtvrtečním tiskovém briefingu se zahraničními novináři. Jeho vyjádření přicházejí v době, kdy sílí mezinárodní tlak na Izrael v souvislosti s rostoucími obavami, že v Gaze vypukne hladomor.

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že do severní části enklávy vstoupilo celkem šest nákladních vozidel s pomocí od Světového potravinového programu (WFP) přes průchod v bezpečnostním oplocení známý pod označením "96. brána". V této části Gazy panuje obzvláště akutní nedostatek potravin.

Prohlášení armády přišlo poté, co šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Izrael před Radou bezpečnosti OSN z používání hladu jako válečné zbraně a z úmyslného blokování pozemních cest, které jsou nejefektivnějším způsobem, jak dostat potraviny ke statisícům Palestinců v Pásmu Gazy, kteří čelí hladomoru.

Borrell poznamenal, že situace v Gaze, kde žije 2,3 milionu Palestinců na území menším než Praha, je krizí způsobenou lidskou činností. Dodal, že když se něco podobného děje na Ukrajině, je odsouzeno, a stejně tak by mělo být i v případě Gazy, kde od října probíhá válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, jež je Západem označováno za teroristickou organizaci.

V úterý poprvé od 20. února doručil Světový potravinový program (WFP) pomoc na sever úzkého pobřežního pásu. Podle agentury AP je pro humanitární organizace velmi obtížné dostat se do těchto oblastí s pomocí.

Borrell také uvedl, že EU zatím čeká na výsledky vyšetřování izraelských obvinění, že se 12 zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) podílelo na útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Izraelské obranné síly (IDF) na kontrolním stanovišti na jihovýchodě Pásma Gazy v úterý neumožnily přejezd konvoje s humanitární pomocí, který směřoval na sever. Podle oznámení WFP byl konvoj následně vyrabován zoufalými lidmi.

WFP informoval, že potravinový konvoj, složený z 14 nákladních vozů, čekal na kontrolním stanovišti Wádí Gaza tři hodiny. Poté, co konvoj změnil trasu, ho zastavil "velký dav zoufalých lidí", který podle WFP vyraboval přibližně 200 tun potravin.

Tento konvoj byl prvním od 20. února, kdy WFP zastavil dodávky pomoci do Pásma Gazy kvůli střelbě na konvoj a rabování nákladních automobilů. WFP tehdy situaci popsal jako úplný chaos a násilí v důsledku zkolabování občanského řádu.

WFP uvedl, že zkoumá všechny možnosti dodávek pomoci. Silniční spojení je však jediným způsobem, jak do Pásma Gazy dopravit velké množství potravin k odvrácení hladomoru.

Jordánské letectvo spolu s dalšími zeměmi minulé úterý shodilo z letadel šest tun jídla, což by mělo podle letectva postačit pro 20 000 obyvatel.

"Letecké dodávky jsou poslední možností, ale není možné odvrátit hladomor. Potřebujeme vstupní body na sever Pásma Gazy, které nám umožní dodat dostatek jídla pro půl milionu lidí v nouzi," prohlásil zástupce ředitele WFP Carl Skau.

I tři americká vojenská transportní letadla předminulou sobotu shodila první humanitární pomoc pro civilisty do Pásma Gazy.

Podle stanice CNN bylo do palestinské enklávy shozeno 66 balíků, které obsahovaly 38 000 dávek potravinové pomoci.

Témata:  Izrael Gaza (palestinské město v Pásmu Gazy)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.